119 Kč
119 Kč
119 Kč
Panevropská univerzita Vysočany
Areál, kde se kdysi stáčely tisíce lahví vína, dnes slouží studentům.
Nový kampus Panevropské univerzity ve Vysočanech ukazuje, jak citlivě proměnit industriální minulost v moderní vzdělávací prostor.
Místo s dlouhou historií získalo novou energii. V pražských Vysočanech vyrostl kampus Panevropské univerzity, který nahrazuje roztříštěné zázemí v centru města a soustřeďuje výuku, administrativu i každodenní život studentů pod jednu střechu.
Lokalita bývalých vinařských závodů Tauber & Fischl nabídla dostatek prostoru i jasný příběh. Právě ten architekti ze studia David Architekti využili jako výchozí bod návrhu.
Návrh pracuje s jednoduchostí a srozumitelností.
Kompaktní objem stavby nepůsobí okázale, spíš přirozeně zapadá do okolní struktury Vysočan, kde se postupně mísí industriální minulost s novou městskou vrstvou.
Uvnitř se prostor otevírá. Dominantou je centrální atrium s halou v přízemí, které funguje jako přirozené místo setkávání.
Právě tady se scházejí studenti i pedagogové, hovoří spolu a tráví čas. Vzniká díky tomu atmosféra, která ke školnímu prostředí neodmyslitelně patří.
Konstrukce stavby stojí na železobetonovém skeletu s monolitickými obvodovými stěnami.
Tento systém umožnil větší rozpony i flexibilní uspořádání interiéru.
Použité lehké příčky v jednotlivých podlažích usnadňují vedení technologií a dávají prostor pro budoucí změny.
Architekti myslí na to, že ve vzdělání se věci stále mění, vyvíjejí a je nutné tomu přizpůsobit i prostředí.
Dispozice budovy vychází z jasného členění. Přízemí patří veřejným funkcím a společným prostorům, vyšší podlaží slouží výuce a učebnám, zatímco nejvyšší úroveň nabízí zázemí pro pedagogy a administrativu.
Orientace v budově je překvapivě jednoduchá a žádné složité hledání a bloudění se nekoná.
Důležitou roli hraje i technické řešení. Pracují tady s nízkoenergetickým provozem, využívají rekuperaci i fotovoltaiku na střeše.
Energie se využívá především pro provoz technologií, zejména v letních měsících. Výsledkem je nižší energetická náročnost i vyšší komfort uvnitř.
Areál ve Vysočanech nesl po více než sto let jasnou funkci.
Už od konce 19. století zde fungovalo rozsáhlé vinařství se sklepy a provozy pro zpracování vína.
Denně museli naplnit tisíce lahví a místo patřilo mezi významné body pražského průmyslu. Součástí areálu byla i vila majitelů, kde byla část administrativní a část obytná.
Po druhé světové válce a znárodnění začal původní význam postupně mizet.
V 90. letech se provoz definitivně uzavřel a areál se proměnil ve sklady.
Historická vila zůstala opuštěná a celé místo postupně chátralo. Nový kampus tuto kapitolu neuzavírá.
Naopak pokračuje v psaní a dává minulosti nový smysl.
Vzdělávací instituce vrací areálu život a otevírá prostor pro další rozvoj.
