Džungle plná motýlů na terase uprostřed města

S krajinným architektem Josefem Salačem jsme strávili příjemné dopoledne, z něhož jsme si odnesli vzpomínku na jeho úchvatnou terasu na pražských Vinohradech. Kromě koláče jsme dostali i rady, jak si takovou oázu vytvořit u sebe doma. „K terase nebo balkonu přistupujte stejně, jako byste si zařizovali obývák – začněte s nejobjemnějšími prvky. Zamyslete se, jestli by se někam nevešel třeba vysoký keř, který by poskytl stín. Pokud máte malou terasu jako já, vyberte takový, který vytvoří obrovský objem zelené masy, ale zároveň se dá podle potřeby tvarovat. Obecně doporučuji menší počet rostlin, ale ve velkých nádobách, v nichž se bude déle zadržovat voda. A čím větší květináč, tím větší pak bude i rostlina: velké rostliny odpařují vodu, pohlcují velké množství tepla a z vegetace následně klesá příjemný chladný vzduch,“ vysvětluje architekt.

Z pračky květináč

„Nejdůležitější při vytváření jakéhokoli prostoru se zelení je 3D efekt, jinými slovy objem. Proto jsem sáhl po odolných vysokých keřích a travinách, které při dobré péči zvládnou letní slunce. Já osobně mám moc rád motýlí keř a pak vysoké traviny jako třeba ozdobnici čínskou, která se krásně vlní ve vzduchu. Dobře se tu daří i sadci skvrnitému a rozličným popínavkám a plazivkám, které pomáhají prostor rozčlenit a různě přehradit,“ říká Josef Salač. Zeleň na Josefově terase v šestém patře se nad pulzujícím městem rozrůstá do všech stran. Zatímco sadec a motýlí keř jsou tu místo slunečníku, barvínek pomalu, ale jistě přetváří studenou dlažbu v zelený koberec. Terasu si Josef zabydlel mobilními segmenty, aby se se vším dalo pohodlně hýbat. Vedle květináčů s uchy, pojízdného grilu a skládací stoličky je tu i stolek – ovšem ne jen tak ledajaký! „Zatímco někdo mívá kytku na stole, já mám stůl v kytce. Vyrobil jsem ho ze záchytné vany pračky a dvou dlaždic, které jsem nechal obrůst hvozdíkem, mechovcem, netřesky a mateřídouškou.“

(Více o práci mladého zahradního architekta se dozvíte na jeho stránkách Naturefactory.cz.)

TEXT A FOTO: ZUZANA VESELÁ