Kuchyně, pracovna, herna i neúmyslný obývák.
Kvalitní vybavení je nezbytné pro hladký průběh vaření.
Hrnce Staub a talíře Fornasetti. Oboje se dá dědit po generace.
Kdysi jsem si pořídil ručně dělaný prsten ve tvaru lebky. Bál jsem se, že ho nebudu nosit, a teď ho téměř nesundám z ruky.
Udržovat pořádek v dózách není jednoduchý úkol.
V kuchařkách si moc nečtu, ale zbožňuji je vlastnit. Nejraději mám asi ty od Ferguse Hendersona. Ten člověk je bůh jídla.
Jedna z verzí mého carpaccia z hřebenatek.
Nůž Miyabi – jeden z prvních pořádných nožů, co jsem kdy vlastnil.
Moje knižní prvotina – Fuego. Kuchařka o vaření na otevřeném ohni. Je to hodně atypická kniha a myslím, že by neměla chybět v žádné knihovně.
Boxerské rukavice z jednoho londýnského trhu a v pozadí tisky od Františka Skály… dobrá kombinace.
Mám rád brýle. Hlavně Moscot. A jakmile mám něco rád, chci toho mít hodně. I přes zvrhlé množství brýlí je ale všechny zvládám vynosit.
Na kraji v poličce s fotkou mých prarodičů je figurka Ellie, postavička z mojí oblíbené hry. Nedávno se jí ulomil luk.
Jan Kaláb. Chvilku jsem chtěl sbírat umění, ale nemám kam to dávat. Navíc si říkám, že se to dost neprakticky převáží, kdyby člověk musel utíkat před válkou nebo apokalypsou většího formátu.
Stavění lega je super relaxace. Jen už nemáme místo, kam dávat další, a štve mě, jak se na to práší.
Kuchyně, pracovna, herna i neúmyslný obývák.
