Keramika ji stále překvapuje
Soutěž ukončena a my moc gratulujeme Petře Šmídlové!
Pavla Vachunová založila Studio Tyformy v roce 2009 a o keramice mluví jako o „lásce na první pohled“. Jak byla dlouhá cesta od kroužku keramiky na střední škole k mezinárodním výstavám? Čtěte až do konce a vyhrajte originální talíř z kolekce Dekopr Indigo.
Jak jste se dostala k práci s porcelánem?
Před dlouhou dobou… Začíná to jako pohádka. Bylo nebylo, v jednom hlavním moravském městě fungoval kroužek keramiky. Byl v rámci zájmových aktivit na internátě a já se přihlásila, abych si to vyzkoušela. Materiál mě tak uchvátil, že mohu bez nadsázky říct, že to byla láska na první pohled. I po dvou desítkách let mě stále překvapuje, objevuji další a nové polohy. Zatím se mi keramika neokoukala, nezevšedněla. Bude to možná jeden z mých nejdelších vztahů a věřím i na další dlouhá léta.
Kdy a jak vznikla značky Tyformy?
Studio Tyformy vlastně přirozeně vyrostlo se mnou a dvěma kamarádkami, tak jak jsme studovaly. V Ateliéru keramika a porcelán na pražské VŠUP, který vedl Pavel Knapek a později Maxim Velčovský, jsem se potkala s Julií Šiškovou a Veronikou Obrazovou Sirovou. V té době jsme se dívaly podobně na tvorbu a sdílely jsme také touhu po vlastním výtvarném studiu. Na jeho založení došlo ve 4. ročníku (v roce 2009). Byla to jakási synergie, která jám usnadnila přípravu výstav, hledání a formování koncepce. Byl to vlastně nepřetržitý dialog a neustálá tvorba, ve kterém jsme se inspirovaly, a zároveň díky spolupráci šetřily své síly. Jak se lidé posouvají a mění se třeba i jejich osobní životy, je změna nevyhnutelná. Naše spolupráce se naplnila a na další cestu jsem se jako nositelka značky už vydala sama.
Kolekce Dekopr se vyznačuje svými jednoduchými tvary a originálními zdobením.
Co ve vaší nabídce najdeme?
Pro mě je teď hodně výrazná a důležitá kolekce Dekopr. Charakterizovala jsme ji jednoduchými tvary a originálním zdobením, přitom je vysoce funkční. Kombinuji v ní přístup keramiky a grafiky. Dekor vzniká rytím podobně jako u grafické techniky linoryt. Můžete si to představit jako výrobu pomyslného negativu, kdy se finální podoba zdobení ukáže při vyndání výrobku z formy. Namísto rytí do porcelánu tak vzniká dekor přímo rytím do sádrových forem. Jednoduché „selské“ tvary tak zdobí vzory připomínající jehličí. Silná pro mě je také instalace, která je součástí putovní výstavy Kořeny umělecké triády Cílková-Kolářová-Vachunová. Čarodivný les vypovídá o hledání vlastní identity a její síle, o ženské přirozenosti. Je mnohovrstevnatou výpovědí o současné potřebě člověka hledat a nacházet v nepřehledné a roztříštěné době pevné body. Energie květin je zachycena v bílých sarkofázích. Namáčením nebo stříkáním porcelánu v jemných vrstvách na živé květy vzniká kolekce vypovídající o touze člověka zachytit krásu a zastavit čas. Skořepiny naplněné prachem zpopelněných rostlin jsou parafrází nesmrtelnosti. Život zůstává v instalaci zachycen nejen krásou zobrazeného, ale i jejím neutuchajícím pohybem.
Porcelán, materiál v procesu a pohybu přeměňuje vzhled snové florální krajiny. Vysychá, hýbe se, vyzrává. Nabízí metaforu touhy, chtíče a erotiky, která se uvnitř nás ukrývá, a mění se v průběhu času. Nese v sobě mnoho zdánlivých protimluvů tradičně přisuzovaných ženám, jakými je křehkost a síla, přirozenost a touha po estetizaci, příroda a kultura. Materiál ale i pojednané téma odráží napětí mezi křehkostí a zemitostí.
Video: Prague Design Week 2006
Jak se s porcelánem jako s materiálem pracuje?
Když pracujete s keramikou nebo s porcelánem, pracujete s živly. Oheň, voda, vzduch, země. Pro dosažení dobrého výsledku potřebujete všechny čtyři. Nic nemužete ošidit. Pokud s materiálem neumíte nebo se nesnážíte mu naslouchat, tak výsledek nedopadne. Je to alchymie. Překvapení, náhoda, trpělivost. Chce to spoustu slov pro takové „vyznání“ k materiálu.
Je technologie náročná?
Používám i klasické přístupy tvorby porcelánu - to znamená lití do sádrových forem, kde můžu zopakovat / odlít výrobek několikrát. Musíme vytvořit sádrový model a na něj sádrovou formu a pak už je samotné lití, retušování, dva výpaly, třetí výpal je dekorace. Složitější technologie je u Čarodivného lesa. Nepoužívají se formy a každou věc musím vyrobit zvlášť. U žádné kousku se nedá odhadnout, jak dopadne.
Čarodivný les je technologicky nářočný, protože se nepoužívají žádné formy. Každý kousek je tak zcela originální a není jasné, jak výsledek dopadne.
Úzké sepětí s přírodou a tvorbou si Vachunová prověřila už ve své diplomové práci, jejíž téma vycházelo z Horňácka, odkud keramička pochází.
Jsou porcelánové dekorace skutečně tak křehké, nebo se nemusíme bát je zapojit do běžného provozu domácnosti?
Konkrétně u produktů z naší dílny záleží na kolekci. Myslím, že téměř všechny obstojí v běžném provozu domáctností. Jen Čarodivný les je velmi křehký díky své technologii.
Co vám z vašich výrobků udělalo v poslední době největší radost?
Mám ráda Čarodivný les. To je pro mě hodně niterní záležitost. Každý objekt je kouzelný a má duši. Cítím v nich určitou pomíjivost a krásu světa, zároveň křehkost a zranitelnost, nic tu nebude věčně . To mě bere!!!
Kde vás najdeme?
Ateliér mám na Pragovce (Kolbenova 34a, Praha9) a nebo v našm sdíleném showroomu v Backyardu (U Obecního dvora 2, Praha 1)
Inspirace Pavly Vachunové:
„Vyrostla jsem a žila na Horňácku, které mě hodně formovalo. Ve Velké nad Veličkou mezi Uherským Hradištěm, Strážnicí a Veselím jsem prožívala spokojené dětství, provázené širokou rodinou. Až dnes si uvědomuji, jak velmi jsem fixovaná na místa, která tak dokonale znám, kde jsem jako malá prožila tolik dobrého. Životem si nesu intenzivní pocit štěstí, vědomí domova, vlastních kořenů. Od toho se odvíjí touha a inspirace k tvorbě, i když je člověk daleko v cizině. Stačí se jen zastavit a přesně vím, jak vypadá rozkvetlý jabloňový sad, jak nad ním vychází slunko. Přesně vím, pod jakým stromem stojí jaká lavička. Silně mě ovlivňuje hudba, nejvíce Janáček, ale dnes už i táhlé písně, které jdou z kopce na kopec. Myslím na staré tetičky, líbí se mi pomalost, rytmus krajiny. To vše se odráží v mé tvorbě.“
O autorce:
Pavla Vachunová vystudovala Vysokou umělecko-průmyslovou školu v Praze, absolvovala v ateliéru keramiky a porcelánu u akademického sochaře Pavla Knapka a Maxima Velčovského, na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem působila v ateliéru přírodní materiály u profesora a akademického malíře Jaroslava Prášila a pobývala také na Hochschule für Kunst und Design v Halle. Svou práci představila na řadě mezinárodních sympozií a výstav, mimo jiné v Číně, ve Velké Británii, Švédsku, Rakousku, Německu nebo na Slovensku. Studio Tyformy založila v roce 2011 původně s Julií Šiškovou.
Ateliér Tyformy najdeme na Pragovce (Kolbenova 34a, Praha9).
Vyhrajte originální talíř z kolekce Dekopr Indigo! Výherce vylosujeme 28.5.
Foto: Tyformy, fler.cz