„Čtyřicet let jsem pil hnusný kafe,“ říká Jiří Langmajer. A tak si vytvořil vlastní, o byznys mu ale nejde

„Už čtyřicet let dělám tuhle práci a čtyřicet let piju hnusný kafe. Teď už naštěstí ne, protože mám svou vlastní,“ říká Jiří Langmajer s nadsázkou. Impuls přišel nenápadně, ale rozhodnutí bylo rychlé. Potkal lidi, kteří se kávě dlouhodobě věnují, a společně začali tvořit vlastní značku. „A protože jsem takový, že všechno dělám rád pořádně, včetně průšvihů, rozhodl jsem se, že to nenechám jen tak. Když už kávu, tak v co nejvyšší kvalitě,“ dodává herec. 

Výsledkem je káva 3666. Název odkazuje na Langmajerovo datum narození, 3. června 1966, a stejně osobní jako název je i celý projekt. Směs nevznikla přes noc. Herec ji ladil několik měsíců a ochutnával tak dlouho, dokud nedošel k chuti, která mu skutečně vyhovovala. Chtěl, aby lidé dostali kávu, kterou si mohou připravit doma, ale která zároveň obstojí i jako poctivý kavárenský zážitek. Důležitou roli hraje i vizuální stránka značky. Tu vytvořilo Studio Najbrt pod vedením Aleše Najbrta, takže výsledný obal působí stejně promyšleně jako samotná chuť. V záplavě malých pražíren tak značka 3666 nesází jen na známé jméno, ale i na jasnou identitu.

Langmajer zároveň odmítá, že by šlo primárně o byznys. Káva je pro něj spíš radost, osobní mise a možná i začátek něčeho, co mu bude dávat smysl jednou, až nebude stát tak často na jevišti. Důležitější než zisk je pro něj reakce lidí. Když mu někdo řekne, že mu káva chutná, má podle svých slov největší radost. Velkou část balíčků kávy s radostí rozdal.

A právě tahle káva dnes voní také v Café Hein, nové kavárně Divadla Ungelt, pojmenované podle emeritního principála a zakladatele divadla Milana Heina. Místo, které vzniklo ke 30. narozeninám divadla, se po čtyřech měsících provozu stalo zázemím pro diváky, herce i všechny, kdo se chtějí v centru Prahy na chvíli zastavit mimo turistický shon.

„Mám radost, že se nám podařilo naplnit sen, který jsme s Milošem Kopeckým vyřkli jako přání. O 30 let později vzniklo místo, kde se přirozeně potkávají umělci s veřejností. Po čtyřech měsících vidíme, že lidé se k nám nechodí jen občerstvit, ale skutečně si užít jedinečnou divadelní atmosféru,“ říká Milan Hein.

Café Hein se nachází přímo nad sklepním divadelním sálem, v domě ze 14. století se vstupem z ulice Štupartská. Interiér navrhl filmový architekt Jan Vlček a dominuje mu gotická freska i měděný bar. Výsledkem je prostor, který navazuje na tradici starých pražských kaváren. Kávu Jiřího Langmajera tu doplňují domácí dezerty šéfcukráře Josefa Vícha. V nabídce nechybí větrníky, vídeňský Sacher se šlehačkou nebo nostalgické dukátové buchtičky. Brzy k nim přibude také nový autorský zákusek inspirovaný pověstí o žárlivém Turkovi z Ungeltu.

Zdroj: Autorský článek