Rekonstrukce vily pro Veroniku Arichtevu: Jak si architektka poradila s historickými nástrahami?

V jaké kondici byl dům, když ho Arichtevovi pořídili?

Manželé pořídili dům ve stavu volající po rekonstrukci. Mnoho věcí se zachovalo v původních stavu z roku 1870. Byly to například podlahy ze širokých prken, kazetové dveře a kastlová okna. Na domě proběhla asi jen jediná výraznější přeměna od doby postavení a to výměna původních pálených střešních tašek za betonové a venkovní fasáda byla natažena brizolitem. V interiéru pak zbudováním příčky se hlavní obytný prostor rozdělil na obývací pokoj a kuchyni. Podmínky nevyhovovaly současným standardům bydlení a proto jsme začali plánovat novou podobu domu s ohledem na historický odkaz.

Jak probíhala samotná tvorba návrhu? Řekli vám manželé, jakou mají představu, nebo jste s prvním konceptem jsi přišla vy?

Veronika a Biser za námi přišli se svojí představou. Znali naši práci, byli totiž ubytovaní v hotelu Monastery Garden v Českém Krumlově a tento design je oslovil. Tím pádem věděli, co od nás čekat. Na začátku probíhaly samozřejmě společné debaty. Vzájemně jsme si ukazovali různé reference a ladili naše představy. Výsledek reflektuje jejich představy a požadavky, ale je zároveň v souladu s vizí, co jsme měli my jako architekti..

Autorka rekonstrukce architektka Anna Vaculíková.

Když se do domu tzv. koplo, objevily se nějaké skryté vady, které bylo potřeba řešit?

Při rekonstrukcích takto starých domů se musí vždy počítat, že nebude vše podle plánu. Nicméně nenastala žádná zcela neočekávaná překvapení.

Jak vůbec k rekonstrukci starého domu přistupovat, na co se zaměřit a jak ji pojmout tak, aby zůstalo zachované kouzlo původní stavby?

Důležité je uvědomit si, že v době, kdy tento dům vznikal, se vše dělalo ručně. Proto je důležité myslet na zachování určité řemeslnosti při realizaci. Například nechat dělat ručně fasádní omítku a volit vhodné materiály, abychom zachovali určitou měkkost a jemnost celku.

Dá se říct, na co se musí majitel staršího domu primárně zaměřit, co jsou ta stěžejní místa, aby mohla stavba dál sloužit?

U pořízení starého domu k rekonstrukci bych spíše zdůraznila, že majitel musí vždy počítat s tím, že při rekonstrukci, ať se bude dělat, co nejpečlivěji, tak nikdy nedosáhnete na kvalitu v zateplení/opatření proti úniku tepla či odolnosti vůči zemní vlhkosti jako při novostavbě. Vždy to bude mít nějaký kompromis a slabá místa.

Co z rekonstrukce vily považujete za nejnáročnější?

Nejnáročnější za mě osobně byla realizace střechy, přesněji realizace vikýře. Ten nám řemeslníci nechtěli postavit protože si asi nebyli jistí, jak na to a probíhala výměna názoru se statikem a nazpět. Nakonec se vše, ale zadařilo a dotáhli to přesně podle návrhu.

Máte pocit, že bylo i něco, co se nepodařilo? Třeba něco zachránit?

Upřímně zase tolik toho k záchraně ani nebylo. Původní nábytek si odvezli předešlí majitelé. Jediné, co jsem si říkala, že mohlo stát za to, tak původní podlaha. Ta byla složena z opravdu velikých prken. Na novou podlahu by se tato prkna samozřejmě nedala použít už i kvůli podlahovému topení, ale třeba jsme to mohli ještě využít na nějaký kus nábytku.

Podle fotek ze situace před rekonstrukcí se mi zdá, že kromě obvodových zdí nezůstalo téměř nic. Jak probíhal výběr vhodných materiálů?

Z původního domu zůstaly jen zdi, to je pravda. Bohužel většina věcí podlehla zubu času a zároveň nevyhovovala současných standardům. Při výběru jsme vždy reflektovali kontext. Veronika si například přála dřevěnou podlahu, která připomínala původní dřevěná prkna. Nicméně nemůžu říct, že bychom vše vybírali tak, aby to vypadalo původně. Například zpracování koupelen je zcela moderní, nicméně vizuálně jemně navazuje na ducha domu.

V interiéru byla vyrobená spousta truhlářských prvků na míru- kuchyně, velké úložné skříně,... Navrhovala jste vše sama a jak bylo náročné nechat si je vyrobit?

Vestavěný nábytek je dle autorského návrhu. Většina věcí byla standardních jako například skříně v ložnici či knihovna. Nejsložitější byla na výrobu kuchyně, kde jsme před výrobou dělali několik prototypů, abychom si ověřili realizovatelnost a praktičnost. Oříškem bylo obložení ostrůvku materiálem Fitwall. Dle produktového listu nebylo možné jej ohnout do rádiusu, který jsme potřebovali. Takže nám firma dodávající Fitwall udělala malý vzorek  pro ověření zda to je proveditelné. S truhláři jsme zase dělali prototyp profilované úchytky pro kuchyňskou sestavu, kde byla umístěna lednice, trouba a veškerý úložný prostor. Museli jsme si být jisti, že profil k uchopení bude vyhovovat každodennímu používání.

Autoři projektu:

Celý návrh vznikal ve studiu ti architekti pod vedením architektky Anny Vaculíkové ve spolupráci s kolegy Martinem Machů a Pavlem Zezulou. www.tiarchitekti.cz