Amaliin byt na první pohled dokazuje, že ty nejkrásnější interiéry nevznikají naráz během jednoho víkendu.
Každý kout, každá polička i solitérní kus nábytku mají svůj čas a svůj vlastní příběh.
Mezi čistými, moderními liniemi a designovými kousky se totiž ukrývají detaily, které prostoru vdechují duši.
Těmi nejcennějšími jsou pro ni osobní vzpomínky na její japonskou babičku, která se dožila úctyhodných 101 let. Jsou to právě tyto drobné střípky rodinné historie, které propojují její původ s kosmopolitní současností a fungují jako každodenní tichá inspirace.
Dokazují, že domov nedělají jen drahé katalogy, ale především osobní emoce a příběhy.
Vzhledem k její profesi není překvapením, že Amalie přistupuje k zařizování bytu s jemným citem režisérky.
Každá místnost působí pečlivě uspořádaná, přesto z ní nevyprchala lehkost, vzdušnost a uvolněnost.
Základem všeho je přirozené světlo, které se opírá do velkých oken, a organické, měkké tvary nábytku.
Interiér je záměrně střídmý – nenajdete zde zbytečný chaos ani přeplněné police.
Přesto však nepůsobí chladně. Hřejivou atmosféru vytvářejí textury, přírodní materiály a teplé tóny.
Naprosto jedinečným prvkem bytu je její šatní skříň. Pro Amalii je totiž mnohem víc než jen praktickým úložným prostorem. Vnímá ji jako otevřenou nástěnku nálad, zdroj inspirace a kreativní hřiště.
Život v rušném Londýně si žádá rovnováhu, kterou Amalie nachází v přírodě.
Touha po klidu a čerstvém vzduchu se odráží v použití vzdušných látek, organických prvků, ale především v její vlastní zelené zahradě.
Své útočiště si však nenechává jen pro sebe. Nesmírně ráda hostí své přátele, což vnímá jako další formu tvůrčího vyjádření.
Navrhnout stolování, promyslet menu, sladit květiny a prostřít stůl je pro ni stejným rituálem vyprávění příběhů jako práce za kamerou.
Její domov je tak neustále plný smíchu, inspirativních rozhovorů a hřejivé atmosféry, ve které se každý okamžitě cítí vítaný.
