Jižní Tyrolsko musíte milovat. Nejsevernější italská provincie je zvláštní směsicí dvou světů. Horské štíty se tu potkávají s palmami, němčina s italštinou, jablečné sady s olivovníky. Našly jsme místa, kde byly spokojené malé holčičky stejně jako jejich mámy.
Na náš pětidenní holčičí výlet do Jižního Tyrolska jsme vyrazily s plánem užít si přírodu, lehké treky a vynahradit si společný čas, který nám ve městě chybí.
Místo, kde mají hlavní slovo ženy
Naší první základnou se stal boutique hotel Muchele v městečku Postal, německy Burgstall, jen několik kilometrů od lázeňského Merana. Už při vstupu jsem měla pocit, že jsem se ocitla spíš v soukromém domě než v hotelu a okamžitě mi bylo jasné, že za jeho podobou stojí ženy. Muchele je rodinný hotel s historií sahající do roku 1952, který dnes vede třetí generace rodiny Ganthalerových. Sestry Martina, Priska a Anna se tu starají o všechno od designu, gastronomie, wellness až po sociální sítě. Jejich osobní rukopis je patrný doslova na každém kroku.
Od recepce až do pokojů se line jemná, příjemná vůně z difuzérů. Interiéry jsou plné barev, kvalitních materiálů a designového nábytku. Velkou roli tu hraje italská značka Moroso, jejíž výrazné kousky doplňuje místní kaštanové dřevo nebo přírodní kámen. Lobby, restaurace i venkovní terasy jsou rozdělené do menších zákoutí. Každé je trochu jiné, ale všechna dohromady vytvářejí harmonický celek. Někde se zaboříte do hlubokého křesla, jinde se usadíte na pohovku s výhledem do zahrady a na stolcích jsou připravené vintage společenské hry, jako jsou vrchcáby, piškvorky nebo domino.
Na pokoji na holčičky čekali dva plyšoví medvídci s osobním vzkazem, kteří se okamžitě stali součástí naší čtyřčlenné výpravy. Zatímco já jsem obdivovala interiér a promyšlené detaily, holčičky měly o největším benefitu hotelu jasno.
Od kožených kabelek až po pětichodovou večeři
Muchele má jen 42 pokojů a apartmá a jeho komorní atmosféra je jedním z největších lákadel. Dalším je bezpochyby gastronomie. Večer se v hotelové restauraci podává pětichodové menu pod taktovkou šéfkuchaře Patricka Holznera a i víno tu má mimořádné postavení. Priska je vystudovaná someliérka a hotelová vinotéka nabízí stovky etiket. Co nás ale nadchlo možná ještě víc, jsou zdejší malé obchody a concept store. Koupíte v nich všechno od designového french pressu přes kosmetiku až po luxusní kožené kabelky.Anna má dokonce vlastní značku Anna Teresa, založenou na italském řemesle.
Ve wellness Anna Spa jsme objevily dva bazény, sauny a odpočinkové prostory s palmami. Jeden bazén je venkovní, druhý vyhřívaný a propojuje vnitřní prostor se zahradou, což jsme ocenily, když začalo pršet. Plavat v teplé vodě pod širým nebem v dešti má svoje kouzlo a holky si to užily.
Tým v Muchele nás nadchl neuvěřitelně milým a velice osobním přístupem. Kde se každý host na pár dní stane součástí jejich rodiny, a to bez sebemenšího přehánění. Sem se budeme chtít určitě vrátit.
Dva a půl kilometru, které děti opravdu zabaví
Na Jižním Tyrolsku mě baví, jak snadno se tu dá spojit pobyt v přírodě se zábavou a nemusíte přitom plánovat celodenní horskou túru. S menšími dětmi rozhodně doporučuji vyrazit přímo z Burgstallu. Od staré školy a místního kostela vede příjemná lesní stezka Graf-Volkmar-Weg, dlouhá přibližně 2,5 kilometru. Její součástí jsou jednoduché cvičební prvky zaměřené na pohyb, rovnováhu a koordinaci. Trasa vede převážně lesem, má jen mírné převýšení a její jižní část vás dovede až k dolní stanici lanovky Burgstall–Vöran.
Ta jezdí každých třicet minut a během několika minut vás vyveze do výšky přibližně 1200 metrů nad mořem, k horské obci Vöran na náhorní plošině Tschögglberg. Nahoře čekají nádherné výhledy na okolní hory, ale také dětské hřiště a bistro Sunnseitn s terasou. Troufám si říct, že pokud cestujete s malými dětmi, může být právě tohle samo o sobě dostatečným cílem výletu. Zatímco si holčičky hrají na hřišti, vy si můžete objednat kávu nebo prosecco. Praktický tip: Velkou výhodou ubytování v Muchele je Südtirol Guest Pass, který dostanete v ceně pobytu. Umožňuje bez dalších poplatků využívat regionální autobusy, vlaky i vybrané lanovky po celém Jižním Tyrolsku, včetně té z Burgstallu do Vöranu. Pokud tedy plánujete výlety po okolí Merana, nemusíte pokaždé sedat do auta.
Cestou do druhého hotelu jsme si naplánovaly zastávku v oblasti Merano 2000, vzdálené přibližně půl hodiny jízdy od Muchele. Rozhodně stojí za to si vyhradit alespoň půlden. Lanovkou se pohodlně dostanete do nadmořské výšky kolem 2000 metrů, odkud se otevírá spousta možností pro kratší i delší horské výlety.
Naše holky ale nejdřív musely vyzkoušet bobovou dráhu Alpin Bob. Jedenáct set metrů dlouhý sjezd po kolejích s panoramatickým výhledem na vrcholky a do údolí, místy několik metrů nad zemí, je adrenalinovým zážitkem i pro dospělé. Jedna jízda stojí 6 eur a děti od tří do devíti let jezdí v doprovodu dospělého zdarma.
Zhruba hodinový trek lesem a po horských loukách jsme zakončily jízdou dvousedačkovou lanovkou na Mittager, který leží ve výšce 2260 metrů nad mořem. Výhledy z náhorní planiny na okolní horské masivy jsou odtud opravdu nádherné.
Praktický tip: Jednodenní letní pas pro dospělého stojí 35 eur a umožňuje využívat lanovky v oblasti Merano 2000 včetně zpátečních jízd. S dětmi tak můžete jednotlivé trasy kombinovat, aniž byste museli zvládnout celé převýšení pěšky.
Usínání za zvuku kravských zvonců
Další naší cílovou destinací pro následující dva dny byl Cyprianerhof Dolomit Resort, do kterého jsme se dostaly přibližně po 45 minutách jízdy. Pětihvězdičkový horský hotel v malé obci St. Zyprian na úpatí masivu Rosengarten, italsky Catinaccio, nás přivítal v úplně jiném světě.
Zatímco Muchele bylo o barvách, italském designu a drobných detailech, Cyprianerhof vás doslova vtáhne do okolní krajiny. Velkorysá horská architektura, dřevo, kámen, prosklené prostory a za okny monumentální dolomitské štíty. Přímo kolem hotelu se rozprostírají pastviny s krávami. Večer se za cinkání jejich zvonců krásně usínalo a ráno nás stejný zvuk příjemně budil.
Nad hotelem se tyčí téměř třítisícový Rosengarten, jehož skalní stěny se při západu slunce barví do růžových a oranžových odstínů – říká se mu Enrosadira a podle místní legendy za něj může král Laurin. Ten kdysi proklel svou růžovou zahradu, aby ji nikdo nemohl spatřit ve dne ani v noci. Zapomněl ovšem na soumrak, a tak jeho růže na okamžik rozkvétají na horských štítech dodnes.
Gastronomie z horských luk
Rozhodně i gastronomie v Cyprianerhofu stojí za pozornost. Za konceptem Quattro stojí čtyřčlenný kuchařský tým, který společně vytváří menu postavené na sezonních a regionálních surovinách. Večer se podává pětichodové menu, jehož jednotlivé chody si můžete přizpůsobit vlastní chuti a apetitu. Zaujalo mě ale především, odkud místní suroviny pocházejí. Hotel se společně s dalšími podniky podílí na projektu Bergler Acker, komunitním pěstování zeleniny a bylinek v nedalekém Tiers. Část toho, co se večer objeví na talíři, vyrostlo doslova pod okolními horami.
Wellness s výhledem na třítisícové štíty
Cyprianerhof je ideální základnou pro horské výlety, ale byla by škoda nevyužít i jeho wellness. V rozsáhlém spa nás nejvíc zaujaly dvě sauny s panoramatickým výhledem na Rosengarten. Jedna působí moderně a minimalisticky, druhá připomíná tradiční horskou chatu. I z ochlazovacího bazénku, kterým protéká studená horská voda, máte skalní masiv přímo před očima.
Zatímco jsme si my dospělé odskočily do sauny (sauny jsou 16+), holčičky trávily čas v hotelové herně a dětském koutku. Cyprianerhof sice není klasický rodinný resort, kde se všechno točí kolem dětského programu, ale na malé hosty tu rozhodně nezapomínají.
Doporučujeme
reklama
Lanovkou až pod skalní stěny Rosengartenu
Jednou z největších výhod Cyprianerhofu je jeho poloha. Přímo u hotelu se nachází nástupní stanice panoramatické lanovky Tiers Cabrio, která vás vyveze do oblasti Frommer Alm. Odtud můžete pokračovat dvěma navazujícími lanovkami König Laurin I a II až k horské chatě Kölner Hütte ve výšce 2337 metrů. Během krátké doby se tak ocitnete přímo pod monumentálními skalními stěnami Rosengartenu, obklopeni jednou z nejkrásnějších horských scenérií Dolomit.
My jsme si s holčičkami naplánovaly pěší sestup od Kölner Hütte k mezistanici lanovek König Laurin, která leží přibližně ve výšce 2000 metrů. Čeká vás tedy zhruba 340 výškových metrů dolů, horská krajina plná skal a nádherné výhledy na protější masiv Latemar. Na rozdíl od pohodlných lesních stezek v okolí Merana už tady jdete po skutečné horské trase, kde jsou potřeba pevné boty a jistý krok. Od mezistanice pak můžete pohodlně pokračovat lanovkou zpět k Frommer Alm a následně až k hotelu, čímž náš výlet do Jižního Tyrolska protentokrát skončil. Ale za chvíli začíná zimní lyžařská sezona a my se určitě vrátíme.
Praktický tip: Celodenní Rosengarten Pass za 39 eur umožňuje využívat lanovky v oblasti Carezza Dolomites opakovaně, oběma směry. Můžete si tak kombinovat kratší pěší túry s jízdami lanovkou a přizpůsobit výlet tomu, kolik energie dětem právě zbývá.
.jpg)
