6 tipů pro výchovu psychicky odolných dětí

Bez psychické odolnosti zvládáme stresové situace jen velmi obtížně. Bez ní nemáme dostatečné sebevědomí a jistotu, že jsme schopni řešit problémy. Díky duševní odolnosti se lépe vyrovnáváme s emocemi, jako jsou úzkost, smutek, lítost nebo hněv. A kromě toho je vyvinutá psychická odolnost důležitá proto, že nám umožňuje lépe se vyrovnávat s kritikou a neúspěchem.

Mohlo by se vám líbit

„Pomoc, matka mě vyslýchá.“ Terapeut radí, jak efektivně komunikovat s potomky

Neurovědkyně a psycholožka Lisa Feldman Barret na webu cnbc.com uveřejnila šest způsobů, které zvyšují šanci, že ze svých dětí vychováte psychicky odolné jedince, kteří se nebudou „hroutit“ z každé překážky, která jim přijde do cesty.

1. Buďte zahradníky, ne truhláři. Princip výchovy k duševní odolnosti odbornice vysvětluje prostřednictvím metafor založených na profesích: Zatímco truhláři vytvarují dřevo dle vlastní představy, zahradníci pouze pomáhají věcem růst. A to tím, že kultivují krajinu, aby byla úrodná. Je důležité dítě podporovat, ať se vydá jakoukoliv cestou. Nesnažte se dítě „vytvarovat“ podle svého. Dejte mu prostor, aby zakořenilo a vzkvétalo tak, jak je to přirozené jeho osobnosti.

2. Mluvte spolu. Mluvte i na úplně malé děti, protože to vytváří správný základ pro pozdější učení. S většími dětmi se nezdráhejte mluvit o emocích. Jsem šťastný? Jsem smutný? Jsem naštvaný? A co této emoci předcházelo? Co mi může pomoci? Přejde to za chvilku, nebo budu smutný až do večera?

3. Vysvětlujte. Proč kytky voní? Proč už musím jít spát? Proč psi štěkají, a kočky ne? Proč nemůžu chodit v pyžamu celý den? Proč si nemůžu dát k obědu zmrzlinu? Proč nesmím křičet v restauraci? Proč, proč, proč? Odpovídat zvídavému dítěti může být skutečně vyčerpávající. Pokud se vám však podaří dětem něco vysvětlit a objasnit, přispěli jste do jejich světa něčím novým – a učinili jste jejich svět předvídatelnějším, čímž přispíváte ke snížení jejich úzkosti. Pokuste se neodpovídat stylem: „Je to tak, protože jsem to řekla.“

Mohlo by se vám líbit

Pilíře výchovy? Upřímnost, schopnost vyjednávat a snaha o porozumění

4. Nehodnoťte osobnost. Popisujte chování. Představte si, že váš syn praští svou sestru. Neříkejme mu: „Ty jsi ale zlej, zlobivej kluk!“ Místo toho buďte konkrétní: „Přestaň bít svou sestru. Bolí ji to a je naštvaná. Je také možné, že ti to vrátí.“ Zrovna tak o svých dětech neříkejte například: „Veronika je lhářka“, ale místo toho: „Mrzí mě, že nám Veronika dnes neříkala pravdu.“ Dáváte tím potomkům najevo, že nejsou ze své podstaty zlí nebo prolhaní. Pouze se v dané situaci zachovali nesprávně.

5. Nechte děti, aby se učily od vás. Děti se přirozeně učí sledováním, hrou a napodobováním chování dospělých. Uvědomte si však, že děti napodobují i to chování, na které nejste úplně pyšní. Pokud například budete pomlouvat svou kamarádku v přítomnosti dítěte, odnese si z toho, že mluvit špatně za zády ostatních je normální.

6. Dopřejte jim svobodu. Je těžké najít míru, kdy máte jako rodič zasáhnout do jednání dítěte, které považujete za nežádoucí. Pokud však zasahujete neustále a jste kdykoliv přítomni, a pokud dítě příliš instruujete, nenaučí se dělat věci samo. Když je občas necháte „bojovat“, například s oblékáním nebo stavěním stavebnice, a to i za cenu vzteklých scén či pláče, posilujete tak jejich odolnost. Díky tomu, že se s některými věcmi děti prostě poperou samy, také lépe pochopí důsledky svých činů.

Mohlo by se vám líbit

Jak si poradit s výchovou jedináčka