Nejspíš jste už také někdy v životě slyšeli radu, že byste si měli věřit a vážit si sami sebe a že dokud se nebudete mít dostatečně rádi, nemůžete to čekat ani od ostatních. A něco pravdy na tom je. Co přesně to ale znamená v reálném životě? V zásadě platí, že vysoké sebevědomí je životně důležité pro úspěšný a šťastný život.
Proč je důležité mít vysoké sebevědomí
Vysoké sebevědomí je stav mysli, který vám umožňuje vážit si svých silných stránek, dokázat zpochybnit své slabé stránky a cítit se dobře ze sebe a ze svého života. Podle Americké psychologické asociace je vysoké sebevědomí klíčem k dobrému duševnímu zdraví a pohodě.
Lidé se zdravým sebevědomím si totiž váží sami sebe a jsou si jisti svým místem ve světě. Nenechají se tak druhými jen tak shodit či zpochybnit, ale zároveň si jsou vědomi toho, že mohou udělat chybu a že i ostatní mají špatné dny. Výtky si tak neberou osobně.
Vysoké sebevědomí versus arogance
Zdravé vysoké sebevědomí ovšem neznamená aroganci. Arogantní či narcistický člověk se zaměřuje především na sebe, považuje se za důležitějšího nebo hodnotnějšího než ostatní a často ani nepřemýšlí o tom, jak jeho činy ovlivňují jeho okolí. Navíc to, co vypadá jako "příliš velké sebevědomí“, je obvykle ve skutečnosti jeho opakem. I když se tak může zdát, že narcisté mají vysoké sebevědomí, studie ukazují, že grandiózní přesvědčení o sobě často spíše maskuje špatný sebeobraz, pocity studu a sebeřízený hněv skrývající se pod ním.
Problém nízkého sebevědomí
Příliš vysoké sebevědomí, nebo jeho předstírání, tedy rozhodně není dobré, ale to platí i o výkyvu na druhou stranu. Mnoho lidí si totiž nevěří dostatečně. Tito jedinci mají větší problém zvládat nepříznivé události a negativní soudy nebo nálady druhých, které mohou být nasměrovány na ně. Snadno tak o sobě začnou pochybovat, obviňovat se, pociťovat beznaděj a hledat chybu u sebe. Malé věci se tak pro ně stávají většími problémy. Což následně vede k tomu, že se snadněji usadí v negativních pocitech o sobě samém.
To potom může vést k mnoha problémů v oblasti duševního zdraví. Výzkum prokazuje zejména silnou souvislost nízkého sebevědomí z depresí, kterou může u člověka vyvolat.