Děti a kapesné: Od jakého věku by ho měly dostávat a jak by mělo být vysoké

Finanční gramotnost je jednou ze zásadních praktických věcí, kterou se člověk v životě musí naučit. Proto je dobré s ní začít už u dětí. A to klidně už od školky. Podle průzkumu České bankovní asociace (ČBA) více než polovina rodičů dává svým potomkům kapesné již v předškolním věku.

Vysvětlujte a učte hrou

Celkově dostává kapesné 70 % českých dětí. To je skvělé, jelikož se s penězi učí zacházet už od mala a postupně, zároveň je ale dobré poskytovat jim určité rady a tipy. To samozřejmě nebude úplně fungovat, pokud si je posadíte před sebe a začnete jim diktovat vaše rodinné měsíční výdaje. Ale může to fungovat, když to uděláte zábavnou formou. Pomoci zde může například hra na obchod, vysvětlování mincí, později dostihy či monopoly a především nezapomeňte na klasické prasátko. To bude vašeho potomka ke spoření motivovat a zároveň ho naučí, že si je potřeba naspořené peníze chránit. V obchodě si můžete ukázat, co si za ně může koupit hned, ale na co je naopak ještě třeba počkat. Uvidíte, že s příchodem kapesného bude dítko o hospodaření přemýšlet automaticky. Zároveň je dobré jít příkladem.

Nezapomínejte klást důraz na samostatné rozhodování

Když dítě přejde do školního věku, mělo by se učit rozhodovat samo, jak se svými penězi naloží. Někteří rodiče pak volí cestu nutnosti schválení nákupu od určité částky. Z průzkumu ale vyplývá, že každé třetí dítě si, přestože má volnou ruku ve využití svého kapesného, u rodičů účel nákupu raději ověří. „Aby se děti naučily samostatně s penězi nakládat a hospodařit, neměli bychom jim diktovat, co s kapesným mají dělat. Ideálně s nimi můžeme probrat účel větších nákupů, na které si rozhodly šetřit, a říct jim náš názor, ale rozhodnutí bychom měli nechat rozhodně na nich – zkušenosti jsou nejlepší učitel a chybami se člověk učí,“ vysvětluje gestorka finančního vzdělávání ČBA Lucie Nápravová. Ovšem pokud děti vyčerpají své kapesné, rodiče by měli být důslední a nedávat jim další. „Pokud budeme napravovat jejich chyby, ztrácí kapesné svůj výchovný rozměr a nenaučí je správnému hospodaření. Budou-li peníze potřebovat na něco nezbytného, pak jim můžeme peníze půjčit a z dalšího kapesného částku strhnout. Takto je naučíme, jak funguje půjčování,“ doplňuje. Většinu kapesného děti přitom utratí za sladkosti (53 %) a drobnosti jako kosmetiku, oblečení, elektroniku či investují do videoher.

Jak by mělo být kapesné vysoké?

Výše je na zvážení vás jako rodičů, částka by ale neměla být příliš nízká. „Dítě by mělo mít možnost pořídit si něco hodnotnějšího než sladkost a současně mít šanci si část ušetřit. Je přirozené, že jako rodič chcete mít nad výdaji kontrolu, ale dítě potřebuje i volnost. Předem se domluvte, do jaké výše je rozhodování na něm, a kdy už se má o nákupu poradit,“ rozvádí dětská klinická psycholožka Eva Junková. Zároveň není vhodné, aby se jednalo o vysokou sumu, na menším obnosu ratolest lépe pochopí nutnost nad výdaji přemýšlet.

Podle průzkumu nejmenší děti dostávají průměrně 100 korun měsíčně. Při nástupu do školy se částka zvedá úměrně s potřebami dětí. Mladší žáci berou v průměru 130 korun za měsíc, starší pak 280 korun. Po skončení základní školy dostávají děti do doby, než mají nějaké vlastní příjmy, průměrně 480 korun.

Klasické kapesné, nebo posílat peníze na účet?

Rodiče stále nejčastěji vyplácejí kapesné v hotovosti, to se týká konkrétně 45 % z nich. Doporučuje se ovšem s hotovostí začít u menších dětí, aby peníze viděly a mohly se s nimi lépe seznámit. Později u starších dětí, které jsou digitálně zdatné, je vhodné zasílat kapesné i na bankovní účet. Potomek se tak postupně naučí, jak to vlastně chodí v bance a že si musí střežit svůj PIN kód. Dle průzkumu ČBA má svůj vlastní účet 58 % dětí. „Jako rodič budete mít finance dětí i nadále pod kontrolou, vlastníkem jste vy. V rámci takzvaného rodinného účtu můžete skrz svou aplikaci upravovat limity transakcí, schvalovat některé platby a dokonce i v nutném případě účet úplně uzamknout,“ uzavírá Jakub Komenda z MONETA Money Bank.