3 rodičovské mantry, které vám pomohou s výchovou odolného dítěte

Aliza Pressman je vývojová psycholožka, spoluzakladatelka rodičovského centra Mount Sinai a autorka knihy 5 principů rodičovství: váš základní průvodce k výchově dobrých lidí. Expertka v ní nabádá rodiče, aby procvičovali svou trpělivost a také to, aby uměli odpouštět sami sobě. Aliza Pressman nabízí tři mantry, které mohou rodičům pomoci v náročných situacích. Opakování mantry může mít uklidňující účinek na mysl. Jak na to? Několikrát denně si svou oblíbenou mantru zopakujte. Můžete si u toho položit ruku na břicho nebo srdce.

Mohlo by se vám líbit

Tresty za nejezení budí dojem, že jídlo je stres a dřina, říká psycholožka Pavla Koucká

1. „Jsem rodič, kterého moje dítě potřebuje.“

Pokud občas ztratíte nervy, zvýšíte hlas nebo řeknete něco, co vás mrzí, můžete se cítit zahanbeně s provinile. Je však důležité, abyste k sobě dokázali být smířliví a abyste si dokázali přiznat to, že zkrátka nejste perfektní. Pokud dítě pozoruje vaši schopnost něco zkazit, umět se za to omluvit a zároveň si odpustit, může mu to pomoci, aby se naučilo, že dělat chyby je normální a zvládnutelný životní jev. Uvědomte si, že se učíme společně s dětmi. 

2. „Nepronásleduje mě medvěd.“

Tato mantra vám možná bude znít trochu zvláštně. Jde v ní o to, jak se vyrovnat s vlastními strachy a hrozbami. Místo medvěda si tak dosaďte jakoukoliv svou obavu a úzkost. Například: „Nepronásleduje mě strach, že moje dítě dostane pětku z písemky.“ „Nepronásleduje mě hrůza, že moje dítě nemá uklizený pokoj.“ „Nepronásleduje mě situace, kdy dítě dostane záchvat vzteku v tramvaji.“ Je důležité si uvědomit, že své úzkosti můžeme do určité míry regulovat a nenechat se jimi ovládat.

Mohlo by se vám líbit

Jak podpořit psychickou pohodu dětí? Učte je laskavosti, všímavosti i vděčnosti

3. „Jakékoliv pocity jsou vítány, jakékoliv chování nikoliv.“

„Rodiče ani děti by nikdy neměli propadnout dojmu, že s jejich pocity je něco špatně,“ tvrdí Aliza Pressman. Představte si například situaci, kdy vaše dítě dostane záchvat vzteku v zaplněné restauraci. Všichni se dívají, tiše (nebo i nahlas) vás hodnotí. Psycholožka podotýká, že pocit trapnosti je v takovém případě na místě. Není však nejlepší nápad nechat touto emocí řídit své činy a například začít na dítě křičet, nebo ho třeba uhodit. V tomto případě odbornice doporučuje, abyste si udělali pauzu a vložili energii do seberegulace. To vám může pomoci zvládnout situaci stabilněji a ukázat dítěti, jak vypadá klidné a trpělivé chování.

Mohlo by se vám líbit

Vztek matek už není tabu, říká psycholožka Hana Vaníčková