Jak překonat dětské strachy? Posilujte důvěru i samostatnost

„Strach, který je evolučně velmi starý, je nejsilnější negativní emoce, jakou máme. Osvědčil se jako užitečný, protože nás vede k opatrnosti. Díky tomu nás udržuje naživu. Nicméně v případě, že je strach příliš silný, nás může omezovat a někdy dokonce i paralyzovat. V takovém případě se strach označuje jako fobie, obzvláště pokud dlouhodobý,“ vysvětluje komunikační terapeut Erik Matouš.

Podle něj je rozdíl v tom, zda se bojíme známého, či neznámého. „Strach ze známého má výhodu v tom, že můžeme přizpůsobit své chování tak, abychom případné riziko eliminovali. Například pokud se bojíme dopravní nehody, jezdíme co nejopatrněji.“ Strach z neznámého pak vychází z přesvědčení, že cokoliv, co nemůžeme sami ovlivnit, obnáší potenciálně větší riziko. „Strach z neznámého je podstatou strachu ze tmy. Pokud nevidíme, přicházíme až o sedmdesát procent informací. Jsem tedy obklopen neznámým, tedy možným rizikem,“ doplňuje odborník.

Mohlo by se vám líbit

Co dělat, když se dítě bojí tmy

Strach jako kamarád i jako nepřítel

Dětem prý podle něj můžeme téma strachu vysvětlit tak, že jde o kamaráda, který nás na jedné straně udržuje v bezpečí, ale někdy nás může taky pozlobit. Právě strach ze tmy bývá u dětí velmi častý. Jeho přímým protikladem je bezpečí. „Zkusme se tedy zamyslet nad tím, jak v dětech vytvářet a posilovat pocit bezpečí tak, aby strach nevnímaly jako intenzivního nepřítele,“ nabádá terapeut. Základem péče je uspokojovat fyziologické potřeby dětí a vytváření primární důvěru, která je pro zvládání strachu klíčová. Stejně tak je důležité, abychom vytvářeli stabilní a harmonické prostředí bez zbytečných konfliktů, které mohou primární křehkou důvěru nabourat. Kromě toho je pro dítě důležitá pravidelnost a rituály. Pro malé děti je prospěšné, aby se jednotlivé denní aktivity odehrávaly v přibližně stejnou dobu, protože to posiluje pocit předvídatelnosti a bezpečí. Další nezbytnou hodnotou je spolehlivost. Rodiče by měli být pro dítě naprosto spolehliví a stabilní v průběhu celého jejich vývoje.

Nepostradatelná je samozřejmě také podpora – úkolem rodičů je dítě podporovat při objevování světa, poznávání, navazování kontaktů, ale i učení se novým věcem, například plavání nebo jízdě na kole. S tím souvisí i důvěra: dítě by mělo, přiměřeně svému věku a schopnostem, od rodičů dostávat důvěru, že může různé aktivity dělat samostatně. „Rodiče, kteří budou ke svému dítěti přistupovat tímto způsobem, v něm vytvoří pocit důvěry a bezpečí, díky kterému bude dítě odolné vůči strachu a tedy i fobiím. Takové dítě se nebude příliš bát vkročit do lesa, bude lépe samo usínat a následně spát, nebude se přehnaně bát pavouků, psů nebo vody, a bude se celkově zdravě rozvíjet,“ říká Erik Matouš a dodává, že z takto vychovávaného dítěte se s velkou pravděpodobností stane zdravě sebevědomý a přiměřeně odvážný dospělý.

Mohlo by se vám líbit

Umíte dětem nastavit správné hranice?

5 hlavních zásad v boji se strachem:

1. Vytvořte bezpečný prostor. Zjistěte, co přesně dítě trápí. Jeho obavy nezlehčujte. Vaše dítě má mít prostor, kde se cítí v bezpečí a kde může svobodně a bez odsouzení vyjádřit své pocity a obavy.

2. Jděte příkladem. Pokud ukážete klid a sebedůvěru ve chvílích, kdy se sami něčeho obáváte, můžete dítě inspirovat.

3. Buďte trpěliví. Překonávání strachu může být dlouhodobý proces. Pokud má dítě strach ze psů, začněte tím, že si budete společně nějakého psa (samozřejmě takového, o kterém víte, že je klidný a má rád děti) prohlížet z větší vzdálenosti. Postupně vzdálenost zkracujte.

4. Pozor na upevňování vyhýbavého chování. Dětské strachy nepřekonáte tak, že dítěti slíbíte, že nepůjdete nikam, kde by se mohli vyskytovat psi.

5. Poraďte se s odborníky. Pokud je strach vašeho dítěte příliš silný a omezující, poraďte se s dětským psychologem či terapeutem.

Mohlo by se vám líbit

Trest je pro dítě informací o tom, že překročilo hranice. Ublížit ale nemá, myslí si terapeut Erik Matouš