Má vaše rodina nějaké rituály? Pokud kroutíte hlavou a přemítáte, jak vlastně takový rituál vypadá, nezoufejte. Malými krůčky lze do rodinného života přizvat několik drobných rituálů, které prohloubí vaše pouto s potomkem, a navíc se u nich leckdy skvěle pobavíte.
Všední odpoledne má v mnoha rodinách podobný nádech. Děti přijdou ze školy, „mrsknou“ školní aktovkou do kouta, hrají hry na počítači nebo mobilu a po vašem návratu z práce usedají k domácím úkolům. Po jejich splnění následuje večeře, sledování televize nebo youtubových videí a večerní hygiena. S troškou štěstí děti ulehají do postele bez mobilního telefonu a usínají. I když časové možnosti nám situaci neulehčují, měli bychom – jakožto rodiče – vnést do všedních dnů alespoň několik drobných rituálů, díky kterým zjistíme, co naše dítě právě prožívá, jak se mu daří nebo co ho aktuálně trápí.
Nikde není psáno, jak váš podvečerní rituál má vypadat. Někteří rodiče můžou jít se svými dětmi na procházku a povídat si o uplynulém dni, jiní hrát deskové hry nebo vyrazit sportovat. Nejlépe uděláte, když se zeptáte svých dětí, co by během společného odpoledne chtěly dělat.
„Můj syn přišel se nápadem, abychom zavedli černou hodinku. Zbystřil jsem, odkud to má, říkal, že od babičky a že to je super. Moje první myšlenky směřovaly k babičce a vyhodnocoval jsem data, která znám. Babička nemá wifi, je hodně akční, klidně bude sedět u svíček a připraví až mystickou atmosféru, což děti láká. Moje první dotazy směřovaly k synovi, jak si to celé představuje. Odpověď byla rychlá, prostě si večer sedneme, zapálíme svíčku a budeme si povídat,“ vzpomíná Petr Pavlík z 3D Solutions a dodává, že s novým rodinným rituálem začali pozvolna. „Domluvili jsme si termín a čas a čekali, co se bude dít. Připravil jsem svíčku, vypnul wifi, sebral telefony a čekal až se sejdeme. Kupodivu, nikdo to nebral až tak vážně. Já ano, takže se ‚černá hodinka‘ uskutečnila, byla hodně zvláštní. Časem se to stalo rituálem a začalo něco, co si pamatuji z dřívějších dob jako normální,“ vypráví o jejich rodinném rituálu.
Je jedno, jestli je vašemu dítěti pět nebo jedenáct let. Pokud jste do této chvíle rodinné rituály opomíjeli, rozhodně se vyplatí, když s jejich zaváděním budete postupovat po malých krůčcích. Podvečerní hraní deskových her můžete zařadit do vašeho týdenního plánu pouze na pátek, stejně tak zmiňovanou černou hodinku můžete zprvu zkrátit na „černou půlhodinku“. Jednoduše řečeno nezapomeňte, že v první řádě jde o to, abyste se svým dítětem strávili kvalitní čas. Naopak není žádoucí, aby rodinné rituály v dětech vzbuzovaly pocit povinnosti nebo nudy. Věříme, že dříve nebo později objevíte „vlastní“ rituály, které budou odpovídat životnímu stylu vaší rodiny.
