Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Rodina a děti

Jako duch aneb 4 druhy gaslightingu v rodině a jak se projevují

Info ikona
gaslighting

„Nepřeháněj! To se nikdy nestalo! Jsi jen přecitlivělý!“ Setkali jste se někdy s podobnými řečmi? Pak jste možná byli oběťmi citového zneužívání, aniž byste to věděli. Máme pro vás informace o tom, jakými způsoby se může projevovat v rodině, jaké může mít důsledky i jak k nim přistoupit.

Tereza Čaladi | 16. 09. 2022

O fenoménu s názvem gaslighting jste už možná slyšeli. Jedná se o formu psychické manipulace, v níž se jedna osoba snaží v druhé vyvolat pochybnosti skrz popírání toho, co se stalo, lhaní, protiřečení i snižování oběti. Stalo se vám například, že jste uvedli před kolegou návrh na zajímavý projekt, on vás odpálkoval s tím, že je to blbost, a pak ho sám nadhodil na poradě? Že vám partner/ka tvrdil/a, že byl/a cvičit, zatímco vy jste ho/ji viděli v kavárně s někým jiným? Nebo že si dodnes pamatujete, jak vám dal rodič facku, ale on tvrdí, že se to nestalo? Nejste šílení! Jen jste se stali obětí gaslightingu a vaši manipulátoři se snažili o zpochybnění vaší paměti, zdravého rozumu a celkově pozměnit vaše vnímání reality.

Výraz gaslighting pochází z divadelní hry Angel Street, která v roce 1944 získala i filmovou podobu. Ve snímku se novomanželé Antonovi odstěhují do domu, ve kterém se postupem času začnou ozývat zvláštní zvuky a mizet nejrůznější předměty. Za všemi podivnostmi rozhodně nehledejte strašidlo, nýbrž vychytralého manžela Gregoryho, který chce svou manželku Paulu připravit o rozum a shrábnout veškerý majetek. Tak dlouho Gregory Anton obviňuje choť z chybějících věcí, až ona sama začne pochybovat o svém vědomí. A právě snímek Gaslight v sobě nese ukázkový příklad této vtíravé manipulace, kterou leckdy není jednoduché odhalit.

Dochází k ní přitom v mnoha situacích – ve vztazích, v práci, ale i v rodině. Tam lze dle psycholožky Jonice Webbové pozorovat hned 4 typy gaslightingu.

1. Slova se neshodují s činy

Rodiče vysílají dvojité zprávy. Ať udělá dítě cokoliv, rodič je stále nespokojený a potomek je tak za každých okolností potrestán. Například řeknou, že mu rozumí, ale zároveň se k jeho rozhodnutí vyjadřují kriticky a ponižují ho, nebo mu možná řeknou, že ho milují, ale nechovají se podle toho (neobejmou ho, neutěší, nic pro něj neudělají). Když je dítě milováno a odmítáno v jednom dechu zároveň, získá snadno dojem, že nic není skutečné.

Může to vést k tomu, že potom nedůvěřuje nikomu, ani sobě. Zároveň toto může položit základy hraniční poruše osobnosti (projevující se emoční nestabilností) či schizofrenii (rozdvojené osobnosti).

2. Nestabilita a nepředvídatelnost

Jeden den platí něco, další zase něco jiného. Například rodiče řeknou, že je jasné, že může jejich ratolest jít po škole ke své kamarádce, že se na to vůbec nemusí ptát. Ale pak se jednou nezeptá a je za to potrestána. Sklony k tomuto jednání mají nejčastěji duševně nemocní lidé či ti, kteří jsou závislí na alkoholu. Dítěti tohle chování ovšem nedává smysl.

V dospělosti dítě potom věří, že lidé jsou záhadou a je nemožné porozumět ostatním. Zároveň si z toho vezme, že jsou věci mimo kontrolu a stát se může kdykoliv cokoliv.

3. Tlak na dokonalost

Nikdo neví, co se děje za zavřenými dveřmi. Když někdo vyrůstá rodině, kde vše musí být perfektní, není zde prostor pro chyby, negativní emoce nebo slabosti. Vše pravdivé, autentické nebo zranitelné je tak dobře schováno, aby to nikdo neviděl. Tito rodiče kladou důraz na úspěch a snaží se, aby jejich děti a rodinu ostatní obdivovali a záviděli jim. A pokud se jim to nedaří, vyvíjí na všechny členy domácnosti obrovský nátlak.

Vede to k tomu, že si dítě, později dospělý, myslí, že nikdy není dost dobrý a že nemůže dělat chyby. To může vést k obrovskému nátlaku na sebe samého, což může vyústit v neuroticismus, panické záchvaty či vyhoření.

4. Emocionální zanedbatelnost

Tato forma gaslightingu je zrádná. Není totiž na první dojem viditelná, a tak i mnoho obětí zapomene, že se s ní někdy vůbec setkalo. Navíc se stává v rodinách, které jsou jinak starostlivé. Ale když přijde na pocity jejich dětí, tak je ignorují s tím, že jsou irelevantní či nesmyslné, jelikož dítě není dospělý a „jen se vzteká“.

Pak si z toho člověk vezme, že na jeho pocitech a emocionálních potřebách nezáleží. Tedy ani na něm samotném nezáleží. V dospělosti to může vést k tomu, že nemá pocit, že zná sám sebe, a snadno se cítí prázdný a osamělý.
 

Pokud jste nějakou z výše zmíněných forem gaslightingu zažili, je to těžké, ale své dětství změnit nemůžete. Můžete však změnit svůj pohled na něj a to, jak o sobě smýšlíte a jak se cítíte.

Mohlo by se vám líbit
Zdroj článku