Kolik romantiky unese mateřství?

Hned na úvod však považuji za nutné zmínit jedno: Být mámou je dar, něco ohromného a ohromujícího. Je to magická síla. Pouto z nejsilnějších. Uzemnění. Životní zklidnění a každodenní nervy zároveň. Stav, který vyžaduje kompromisy a odříkání, ale zase dává ten největší smysl.

Těžší než desetiboj

Vztah matka a dítě je prostorem, kde je trochu těsno pro naše ega. Některé ženy si na to zvyknou přirozeně, jiné potřebují trochu delší časový interval na tuhle změnu. Možná, kdyby muži měli schopnost a možnost odnosit, porodit a pečovat 24/7 o své dítě, přesně v téhle kombinaci, hodně nabobtnalých mužských eg by neexistovalo. Nicméně, přes všechny krásy světa, mateřství je velmi těžká disciplína. Jedna z nejtěžších.

V jednom rozhovoru nejmenovaná přední česká onkoložka mluvila o zátěži, kterou na sebe my ženy bereme, když se snažíme skloubit dokonale práci i rodinu. A že prostě oboje bez vyčerpání, nedejbože těžké choroby, nejde nakonec uhrát. Vyslovila jako jedna z prvních nahlas to, co většina z nás v 21. století nechceme slyšet. Mateřství je těžší než jakákoliv super těžká a zodpovědná práce. Také je velmi společensky a finančně nedoceněná. A mnoho žen do práce od mateřství utíká, aniž by to vůbec byly schopny přiznat samy sobě, natož okolí. Upřímně, je na tom hodně pravdy. Pokud nemáte vedle sebe suitu podporovatelů: partnera, babiček, dědečků, tetiček, kamarádek, chův, s příchodem miminka zažíváte obrovskou životní změnu.

Nezávislost střídá závislost

Někdo může namítnout, že dříve ženy také byly doma, a muž živil rodinu, ale nezapomeňme, že máme za sebou ženskou emancipaci. Moderní žena má před těhotenstvím svou práci, příjem, koníčky, přátele, zájmy a hlavně nezávislost. A pokud si na rodičovské dovolené nemá možnost jet v částečném úvazku svou práci, nebo pokud to není možné, protože má třeba specifické, nemocné dítě, které vyžaduje péči, zažívá její vnitřní i vnější život velký třesk. Nejsem si jistá, jestli jakkoliv feministicky založený a chápavý muž, dokáže do důsledku všechny ty změny pochopit.

Růžová zahrada to není, ale i tak je krásná

Vezmeme ty změny pěkně popořadě. Těhotenství, porod, kojení, noční vstávání, větší či menší sociální izolace, většinou úbytek financí, někdy markantní závislost na mužově příjmu, první roky závislost dítěte na matce, mnohdy spánková deprivace, načas změna dynamiky vztahu matka-otec alias partnerka-partner. Spousta těch změn jsou změny přirozené, jen je jich hodně, naráz a nejsou mnohdy tak růžové, jak jsme si vysnily. Co se vlastně změní u muže? Pracoval předtím, pracuje i teď. Určitě víc a je na něj tím pádem vyvíjen nevyslovený tlak. Taky to nemá jednoduché, ale jede si vlastně pořád svou známou lajnu.

Kašlat na "vystajlovaný" Instagram

Rodičovství je kategorie z žánru realismu, ne romantismu, i když některé melancholické rysy tohoto směru vykazuje. Nenechte se zdeptat vyladěnými feedy a "storíčky" všech zasloužilých matek a influencerek: dokonalými postavami, množstvím mléka i spánku a šťavnaté pohody. Věřte, že jsme na tom všechny podobně. A že například maminky chronicky a těžce nemocných dětí žijí ještě v úplně jiném vesmíru než maminky zdravých ratolestí. A před těmi je třeba smeknout dvojnásob. Mateřství není soutěž. Mateřství je sisterhood. Mateřství je láska.