Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Rodina a děti

„Ta zlá macecha“ aneb Vyvrácení mýtů o nevlastních matkách

Když se řekne nevlastní matka, možná se vám také jako první vybaví ta ze Sněhurky. Populární kultura nedala nevlastním matkám ten nejlepší obrázek a jejich nesnadnou roli tím ještě ztížila. Jsou tak v situaci, v níž se nejenom pokouší navázat vztah s dětmi svého partnera, zároveň se musí snažit popřít předpojaté představy z pohádek, které o nich panují.

Tereza Čaladi | 26. 02. 2023

Ve Sněhurce chtěla nevlastní matka svou dceru zabít; v Popelce upracovat k smrti; a Jeníčka a Mařenku poslala macecha v noci do lesa. Bratři Grimmové opravdu nevykreslili nevlastní matky v nejlepším světle. A filmové adaptace, které jsou u každého ze zmiňovaných příběhů mnohanásobné, toto stigma jen více a více reprodukují a podporují. Naneštěstí se jimi inspirovaly i další snímky. Skutečnost je ovšem jiná.

Žijeme v době, kdy se téměř polovina párů, které se sezdají, rozvede. Tito partneři přitom v době rozvodu obvykle již mají děti. A to znamená, že když si poté najdou nového partnera, vznikne takzvaná patchworková rodina. Ta se skládá z nevlastních rodičů i dětí. A matky v těchto rodinách, i když jsou nevlastní, se mnohdy snaží udělat vše pro to, aby byli všichni její členové spokojení. Proto je podle nás načase uvést věci na pravou míru.

Vyvrácení nejčastějších mýtů o nevlastních matkách

Nelze házet všechny nevlastní matky do jednoho pytle, stejně jako je to u dalších kategorií lidí. Velice záleží na okolnostech, jak se daná žena do této role dostala – zda si vzala ovdovělého muže s dětmi; jednoduše se vdala za někoho rozvedeného; nebo byla někým, s kým její současný partner podváděl svou bývalou ženu. Každý případ je individuální a požaduje i takové posouzení.

Nicméně pokud se žena dostane do role nevlastní matky a není jí pouze na papíře, ale snaží se navázat s dětmi svého partnera vztah, v naprosté většině případech se netýkají „typické vlastnosti macech“ vyplývající z výše zmiňovaných pohádek. Je to něco, co se společnosti vrylo pod kůži a jak lidé nevlastní matky vnímají. Mnohdy ale nemohou být dál od pravdy, jak potvrdil server zaměřený na psychickou podporu nevlastních matek. Jelikož ano, i je to trápí. Zejména když se snaží být dobrou nevlastní matkou a musí se potýkat s těmito předsudky.

Mýtus č. 1: Jsou zlé

Tento stereotyp přežitý z pohádek je pravděpodobně tím nejhorším. Pokud jsou nevlastní matky někým, kdo miluje svého nového manžela a snaží se maximálně přijmout jeho děti, navázat s nimi vztah a zajistit, aby se všichni společně cítili dobře, pak jsou pouze těžko zlé. A když jim to někdo řekne, tak to bolí. Stejně jako slova, „nejsi moje máma“. Ony to moc dobře ví a přesto se snaží udělat vše proto, aby se jejich nevlastní děti cítily dobře. Vlastně vykonávají rodičovskou práci, mnohdy s větším úsilím a za daleko menší kredit. To je činí spíše velmi hodnými.

Mýtus č. 2: Snaží se nahradit dětem jejich mámu

Nevlastní matky se obvykle nesnaží nahradit ty skutečné. „Jsme si moc dobře vědomé toho, že jsme tyto děti neporodily. Chceme, aby děti měly skvělý vztah s mámou a tátou. Ale chceme mít šanci je milovat a starat se o ně i v naší roli. Existuje spousta lásky, kterou můžeme dát, aniž bychom se snažily někoho nahradit,“ píše pro výše zmiňovanou stránku pro nevlastní matky žena jménem Cameron.

Mýtus č. 3: Nesnáší děti

Z toho, jak macechy v pohádkách a mnoha filmech s dětmi zacházejí, vyplývá, že nemají děti rády a nikdy je samy nechtěly. Ale v realitě...myslíte si, že žena, která nesnáší děti si vezme muže, který je má? Uvědomuje si, že jsou součástí jeho. Možná netoužila po tom, že bude matka. Ale to neznamená, že k nim chová nenávist. A navíc – v mnoha případech tyto ženy chtěly děti. Možná neplánovaly, že si najdou muže, který je už má, ale jednoduše se tak stalo. Může tomu následovat, že i ony s ním budou mít jednou společné děti. Život jednoduše není tak přímočarý a vše nejde tak hladce, jak si to člověk naplánuje.

Mohlo by se vám líbit

„Střídavka“ nemusí být zlo

Dva domovy, dva pokojíčky, pravidelné stěhování. Nad dětmi ve střídavé péči často bědujeme, nazýváme je „batůžkáři” a věstíme jim celoživotní trauma. Výzkumy ale ukazují, že pro dítě nemusí jít nutně o špatnou zkušenost a že lze střídavou péči zvládnout s grácií a bez psychické újmy.
marianne.cz

Studie tvrdí, že nevlastní matky mají na děti spíše pozitivní vliv než negativní

Ačkoli nevlastní rodiny všeho druhu jistě čelí výzvám a konfliktům, které by mohly posílit některé prvky těchto stereotypů, neexistuje žádný skutečný důkaz podporující karikaturu zlé macechy. Výzkumy ve skutečnosti ukazují, že nevlastní matky jsou pro rodiny spíše prospěšné, jelikož drží členy rodiny po rozvodu pohromadě a poskytují podporu truchlícím dětem.

To potvrdil například Todd Jensen – odborný asistent výzkumu na univerzitě v Severní Karolíně ve Spojených státech amerických, který studuje vztahové vzorce mezi nevlastními rodiči a jejich nevlastními dětmi. V průzkumu z roku 2021 zjistil, že většina dětí měla pozitivní vztahy se svými nevlastními matkami. Účastníci byli dotázáni na to, jak blízko se cítí ke své nevlastní matce, jak moc si myslí, že se o ně jejich nevlastní matka stará, zda je vřelá a milující a jak jsou celkově spokojeni s komunikací a vztahem. V tomto vzorku bylo průměrné skóre kvality vztahu nevlastní matka-dítě 3,91 z 5. Zároveň ve své další studii zjistil, že jejich přítomnost v rodině souvisí s nižší úrovní psychického strádání, úzkosti, deprese a osamělosti dítěte způsobené založením nevlastní rodiny – spolu s lepšími sociálními a akademickými výsledky. Což potvrdila i další americká studie.

Vedle toho řekla BBC Cara Zaharychuk, kanadská poradkyně, která studovala roli nevlastních matek při separaci rodičů, že jsou pro děti mnohdy podporou zejména po rozvodu. Obvykle pomohou dětem cítit se znovu součástí rodiny.

Situace může být v rodině složitá, to bezpochyby. Dětem se rozdělila jejich nukleární rodina a nyní si mají zvykat na dvě nové domácnosti. O to náročnější to může být, pokud se jejich rodiče rozešli ve špatném. Nebo pokud jejich biologická matka chová k otci zášť a na nevlastní matku žárlí. Ale nevlastní matky ve většině případech nejsou primárně špatné, naopak se snaží dát dětem svého partnera veškerou lásku, kterou mohou. A tak by se k nim mělo přistupovat.

Mohlo by se vám líbit

„Nemáš mi co poroučet, nejsi můj táta“ aneb Jak dětem pomoci přijmout nevlastního rodiče

Lidé se rozcházejí, scházejí, navazují nové vztahy...a to je naprosto normální. Je to ovšem daleko složitější, když v tom jsou zakomponované děti. V takovém případě člověk daleko více přemýšlí, zda do svého života, a života svých dětí, někoho pustit. A když tak učiní, tak to rozhodně není snadné.
marianne.cz
Zdroj článku

Související články

Rodina a děti
Jak udržet ve vztahu jiskru a posílit intimitu a romantiku? Stačí se řídit několika snadnými tipy

Jak udržet ve vztahu jiskru a posílit intimitu a romantiku? Stačí se řídit několika snadnými tipy

Rodina a děti
Jak se v dospělosti vypořádat s negativními zážitky z dětství: Nebojte se terapie a učte se být sama se sebou

Jak se v dospělosti vypořádat s negativními zážitky z dětství: Nebojte se terapie a učte se být sama se sebou

Rodina a děti
Jak podpořit mladého sportovce k vítězství: Nejdůležitější je týmová spolupráce rodičů

Jak podpořit mladého sportovce k vítězství: Nejdůležitější je týmová spolupráce rodičů

Rodina a děti
Z dítěte budoucím šampionem: Jak skloubit vzdělání a školu se sportem

Z dítěte budoucím šampionem: Jak skloubit vzdělání a školu se sportem