Vyvrátili jsme 5 mýtů o darování vajíček

Mýtus 1: Darování vajíček se neobejde bez bolesti

V tomto mýtu se kousek pravdy skrývá. Vše kolem darování vajíček zabere kolem 2 měsíců, kdy probíhá celá řada úkonů.

Na začátku lékaři zjišťují, zda je žena vhodnou dárkyní, takže kromě pohovoru s odebráním rodinné anamnézy absolvuje gynekologické vyšetření a odběry krve. Krev pak v laboratoři vyšetřují nejen na přenosné nemoci, ale také na genetiku a hormonální profil. Žádné z vyšetření by nemělo vyloženě bolet.

Ve druhé fázi dárkyně podstupuje hormonální stimulaci, protože lékaři potřebují, aby vajíček dozrálo více než 1, což by bylo normální u přirozeného cyklu. Navíc potřebují odběr správně načasovat kvůli implementaci embrya. Toto období trvá zhruba 13 dní a během něj si dárkyně každý den píchá injekce do břicha s přesně dávkovanými hormony. Jehly jsou tenké a aplikují se pod kůži, takže by to nemělo být bolestivé. Každé 2–3 dny dárkyně chodí na specializovanou kliniku typu PragueIVF na ultrazvuk, který také nebolí.

Nejbolestivější fází darování vajíček je samotný odběr, nebo spíš doba bezprostředně po něm. Lékař použije transvaginální sondu, která projde přes poševní stěnu až k vaječníkům. Odběr trvá 15–30 minut a žena je při něm v narkóze. Po probuzení přichází bolest, kterou někdo připodobňuje k silnější menstruaci a někoho přiměje pár dní ležet. Oficiální doporučení po zákroku je den klidového režimu.

Verdikt: Počítejte s nepříjemnou bolestí pár dní po odběru.

Mýtus 2: Darování vajíček obnáší rizika

Hormonální stimulace může mít nežádoucí účinky, které se podobají menstruačním obtížím. To znamená bolest břicha, zad a nadýmání. V malém procentu případů se může rozvinout tzv. hyperstimulační syndrom, který se v nejvážnějších případech (1–2 % darovacích cyklů) projevuje silnou bolestí břicha a vyžaduje hospitalizaci.

S pravděpodobností 0,05 % může nastat zánět a krvácení, který by mohl vést k poškození dělohy. To je ale opravdu velmi malá pravděpodobnost.

Verdikt: Proces darování vajíček je bezpečný. Rizika jsou menší než u odstranění žlučníku.

Mýtus 3: Otěhotnění po darovaní vajíček bude problém

Je sice pravda, že žena se s vajíčky už rodí, tedy jich má jen omezený počet. Každý měsíc se však vajíčka přirozeně vstřebávají do těla a odebrané množství je naprosto zanedbatelné, takže na budoucí těhotenství ženy nemá žádný vliv.

Pokud by nastala velmi vzácná komplikace spojená se zánětem dělohy, mohlo by to negativně ovlivnit budoucí šanci na vlastní dítě. Doporučení, aby dárkyně již měly vlastní dítě, vychází hlavně z toho, že je u nich vyšší pravděpodobnost výskytu zdravých vajíček.

Verdikt: Darování vajíček nijak negativně neovlivňuje plodnost.

Mýtus 4: Proces je velmi rychlý

Celý proces je realistické stihnout za 2 měsíce. Záleží, jaké rozestupy budou mezi screeningy v první fázi. Čistého času by darování vajíček mělo dárkyni zabrat 10–20 hodin. Dárcovství určitě vyžaduje plánování a disciplínu, protože během stimulace si denně pícháte injekce a několikrát týdně chodíte na ultrazvuk. Oproti počátkům dárcovství se však lékařům podařilo proces výrazně zrychlit.

Verdikt: Záleží na úhlu pohledu. Není to záležitost na jedno odpoledne, ale dříve býval proces delší. Darování spermatu je rychlejší.

Mýtus 5: Dárkyně jsou sociální případy

Průběh darování vajíček vyžaduje plánování a disciplínu, což už samo o sobě řadu kandidátek vyloučí. Mezi další kritéria patří věk 20–33 let, zdraví, BMI pod 30, zdravotní pojištění v ČR a znalost zdravotního stavu rodičů a prarodičů. Hlavním motivem dárkyň je altruismus (dobrý skutek) a sekundárně finanční kompenzace. Většina českých dárkyň je zaměstnaná nebo na mateřské dovolené. Celou analýzu profilu dárkyně naleznete v odborném článku: https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-gynekologie/2017-5-3/jaka-je-ceska-darkyne-oocytu-analyza-profilu-61956

Verdikt: Známá data nenasvědčují tomu, že by české dárkyně jednaly z nesprávných pohnutek.