Přejít k hlavnímu obsahu
Promotion
Promotion
Promotion
Rozhovory

ANNA POLÍVKOVÁ: „Jsem sama k sobě vlídnější.“

Info ikona
Anna Polívková

S Annou Polívkovou jsme se potkaly na rozhovor po dvou letech. Co se od té doby změnilo? V čem oblíbené herečce pandemie otevřela oči a za co je jí vděčná? A co se díky ní dozvěděla sama o sobě?

Promotion
Promotion

Naše setkání jsme domlouvaly měsíc, ne-li déle. Co vás teď nejvíc vytěžuje?

Všechno dohromady! Veškerá představení se obnovují a musí se znova nazkoušet. Do toho finišuje seriál Špunti na cestě, začal se točit film Po čem muži touží 2, a ještě do toho padl film Střídavka. A taky mám v divadle Studio DVA sólové představení Tak já letim! od Petera Quiltera. Režíruje ho Petr Svojtka a je o strašně upovídané paní. Jsem na jevišti sama a ta paní opravdu pořád mluví, a hodně rychle. Během korony jsme to natočili na video, mezitím jsem text úspěšně zapomněla a teď se pokouším nacpat si ho zpátky do hlavy. Je to velká výzva, protože mluvení není tolik moje parketa, ale baví mě to. Souběžně jsem zkoušela i další sólové představení, a tam se zase nemluví skoro vůbec. Takže se to vyvažuje. 

Jsou teď sólo představení trend?

Možná. Já jsem to plánovala už dlouho, baví mě být sólo. Člověk nemůže nikomu nic pokazit a může si to užít naplno. Je to pro mě úlevné, a navíc praktické. Můžete kdykoli někam přijet a odehrát představení, nemusíte se vázat na termíny kolegů. Místo nich jsou mými partnery diváci.

Říkáte, že je to úlevné – myslela bych, že je to spíš stres, protože to musíte celé utáhnout sama.

Hrát divadlo je vždycky docela stres. Já mám ale trému ráda. Naopak vždycky znervózním, když zjistím, že jsem nějak moc klidná. To totiž zavání průšvihem. Úlevné je to v tom smyslu, že když nastane průšvih, tak bude jen můj. 

Máte trému ráda proto, že člověka zdravě vybudí?

Přesně. Není to nervozita, ale chvění, pocit zodpovědnosti, v důsledku opravdu spíš nabuzení. Cítím radost, adrenalin. V tomhle ohledu pro mě bylo zajímavé období, kdy se divadlo přestalo hrát. Byl to opravdu velký životní šok. Zjistila jsem, že to pro mě byl – a je – smysl života. Teď už jsem si na tu nejistotu zvykla. Těším se, že se bude hrát, ale umím si představit, že to třeba zase chvíli nepůjde. Ale začátek pro mě byl dost ostrý.

Co na tom bylo nejtěžší?

První tři měsíce jsem zůstala úplně bez práce, protože se rušila i natáčení. Ta se pak ale zase obnovila, v tomhle mám štěstí. Naplno jsem si uvědomila, jak důležité...

...celý rozhovor najdete v LISTOPADOVÉ MARIANNE.

Info ikona
Listopadová Marianne
Promotion
Promotion
Promotion
Promotion
Promotion
Promotion