Stalo se někdy, že jste přípravu podcenila?
Stalo a musím říct, že za ty nervy mi to nestojí. Všechno jsem doháněla na poslední chvíli a byla z toho nervózní. Příprava sama o sobě nemusí být vidět, ale vždycky je vidět, když není.
Letos jste byla právě za roli Mámy nominována na Českého lva. Jak moc vás mrzelo, že jste ji neproměnila?
Nebudu říkat, že vůbec. Když jsem na Českém lvu před přenosem říkala, že si dvou nominací vážím, ale nemám připravenou řeč, protože si nemyslím, že je proměním, nekoketovala jsem. Cítila jsem, že to tak prostě je. Neodcházela jsem s pocitem zklamání. Vyhrály krásné projekty a výborní herci. Začalo mi to být trochu líto až ve chvíli, když jsem od tolika lidí slyšela, jak moc mi fandili a jak jim to bylo líto. Snažila jsem se to ale nepřipouštět, protože to byly cizí pocity, ne moje. Ale potěšilo mě, kolik lidí mi upřímně fandilo.
Máte nyní plný diář?
Myslím, že jsem ho takto plný nikdy neměla. Přišly nabídky, které se neodmítají. Původní plán byl ale jiný. Než přišla nabídka z Divadla Viola, chtěla jsem mít několik měsíců volno a cestovat. Často se mi střídají období, kdy je všechno teď, hned a naráz s obdobími relativního klidu.
Nyní vás ale čeká dovolená.
Je to tak, odjedu pozítří na devět dní, ale ještě nevím kam. Dovolenou ale potřebuju, protože pak se až do října nezastavím. A cítím, že bytostně potřebuju samotu - s knihami, dobrým jídlem a celodenním nicneděláním na pláži.
Když jsem si zadala vaše jméno do googlu, vyjely mi dotazy na rodinu, přítele a děti. Proč své soukromí tak střežíte?
Ono se vždycky bude o něčem spekulovat. Je to prostě… jenom moje. Soukromé. Až a jestli přijde vnitřní nutkání, tak to třeba budu troubit do všech stran a budu se v tom cítit zcela komfortně. Neplánuju to vědomě. Jsem ráda, že jsem pro bulvár nezajímavá a doufám, že to tak zůstane i nadále.