Přejít k hlavnímu obsahu
Promotion
Promotion
Promotion
Promotion
Rozhovory

MARIKA ŠOPOSKÁ: „Mít vyřídilku se do života hodí.“

Info ikona
Marika Šoposká

Herečka Marika Šoposká se teď nezastaví – tančí, trénuje, hraje a do toho její dva synové od září chodí do školy a školky. V jakých chvílích na ni dolehne krize a co ji pak zase spolehlivě nabije energií?

Promotion

Na focení a rozhovor jste přijela rovnou z tréninku StarDance. Dala jste si hodně do těla?

Přiměřeně. Docela si to dávkujeme. Některý trénink je hustej a některý méně. Mám štěstí, že můj tanečník je docela empatický, takže pozná, kdy mám dost, a kdy je naopak potřeba máknout. Navíc to pokaždé probíhá trochu jinak. Když vymýšlíme choreografii, není to tak náročné, hodně si i povídáme. Tenhle tvůrčí proces mě samozřejmě baví nejvíc. Jakmile začneme pilovat figury a kroky, už je to dřina.

Zase si u toho ale vyčistíte hlavu.

To jo. Ale musím se na to hodně soustředit. Někdy tak moc, že úplně přestanu komunikovat a Robin se diví: „Co se děje? Ty jsi najednou strašně vážná!“ Přitom já si jen v duchu sumíruju kroky, takže jeho vtípky nevnímám. Ty tři nebo čtyři hodiny, které tam trávíme, mám vyhrazené opravdu jen pro tanec. Všechno ostatní jde stranou – děti, jídlo, divadlo, co bylo včera a co bude zítra. Musím to všechno vyndat z hlavy, pak to jde líp. 

Takže si i vypnete telefon, abyste měla naprostý klid?

To ne, na telefon nemůžu úplně zapomenout, zas tak důsledná nejsem – co kdyby se doma něco stalo? Ale v hlavě se snažím věnovat jen činnosti, kterou zrovna dělám. Doma se pak zase snažím být maximálně s dětmi, i mentálně. Nejsem ráda, když po mně kluci něco chtějí a já při tom myslím na pracovní záležitosti. Vždycky neomylně vycítí, že tam nejsem s nimi, že nemají oporu. A začnou vyvádět hrozný věci.

Který v tom vede: šestiletý Benedikt, nebo dvouletý Vincent?

Spíš Beníček. Když byl menší, vyžadoval pozornost fakt urputně. Pořád jsem měla pocit, že je nespokojený. A pak mi psycholožka jednou řekla, ať si uvědomím, jak se chovám já. Že ze mě syn cítí, že v tu chvíli nejsem na tom místě s ním. Už myslím na to, že za hodinu jedu na natáčení, takže si musím připravit věci, zopakovat si texty – zkrátka už jsem psychicky jinde. V takový moment začnou děti samozřejmě zlobit, aby si vynutily pozornost. Od té doby si na to dávám pozor a snažím se věnovat opravdu jen klukům nebo třeba tomu, že jim zrovna dělám jídlo. Aby to byl čas skutečně jen pro ně. Ale je to těžké, to nezastírám.

Jak jste se to naučila? 

Vědomě. Nejdůležitější bylo uvědomit si ten princip – ono to totiž opravdu funguje. Když dáte dětem stoprocentní pozornost, úžasně se vám to vrátí, a navíc jsou pak vůči vám mnohem milosrdnější. Ze začátku jsem si musela pořád připomínat, že...

...celý rozhovor najdete v PROSINCOVÉ MARIANNE.

Info ikona
Prosincová Marianne
Promotion
Promotion
Promotion
Promotion
Promotion
Promotion
Promotion