Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Rozhovory

„Nejsme pár, který by chtěl sdílet každou minutu společného života,“ říkají youtuber Karel „Kovy“ Kovář a stylista Míra Romaniv

Info ikona
Karel Kovy Kovář a Míra Romaniv ve studiu

Nejslavnější český youtuber Karel Kovář známý také jako Kovy si se svým přítelem úspěšným stylistou Mírou Romanivem zařídil nový pracovní prostor, kde vznikají zajímavá videa, i neotřelé modely českých celebrit. Zajímalo nás, jaké to je pracovat celé dny jen pár metrů od sebe, jaká je jejich hranice intimity a proč se učí zahazovat telefon a být zcela offline.

Terezie Benoni | 20. 06. 2022

Jaké to je spolu trávit celé dny v práci, jak to v praxi funguje? Zalezete si každý do své kanceláře, nebo se potkáváte i během dne?

M: Zrovna nedávno jsme to řešili a říkali si, jak nám to vyhovuje. Tím, že jsme se seznámili a sestěhovali v době covidu, tak poslední dva roky byly hodně intenzivní. Trávili jsme spolu veškerý čas, včetně toho pracovního. Takže nám to nepřijde vůbec zvláštní a jen pokračujeme vesele dál.

K: Není to pro nás nic nového a neobvyklého. Narozdíl od spousty párů, kteří se potkali doma u večeře a někdy ani to ne. Najednou spolu během pandemie trávili nepoměrně víc času a přišel šok. Takže zkrátka pokračujeme v zajetých kolejích, jen jsme si vytvořili další pracovní prostor, abychom ho striktně oddělili od toho domácího a měli kde uložit tu spoustu věcí, které potřebujeme.

Máte i nějaké společné projekty, nebo vás propojuje jen společný pracovní prostor?

K: Hodně sdílíme naše pracovní úspěchy a neúspěchy, často se o tom bavíme, probíráme co a jak. Myslím, že se vzájemně dost inspirujeme.

M: Pomáháme si, když třeba Kája potřebuje obléknout na nějakou akci nebo focení, já zas využívám jeho schopností, když je nutné něco nafotit, natočit nebo sestříhat. Snažíme se využít našich dovedností.

Míro ty ses vrátil k focení, plánuješ něco fotit i v prostoru vašeho studia?

M: Popravdě mě to ani moc nenapadlo, protože se nechci věnovat komerční fotce, ale jedná se spíš o uměleckou fotku. Studoval jsem grafickou školu a jeden z předmětů tam byla právě fotografie. Nějaké základy tedy mám, ale od školy jsem na foťák nesáhl. Když jsme se seznámili s Kájou, který fotil na analog, znovu jsem se k této pozapomenuté vášni vrátil.

Plánuješ si fotky sám vyvolávat?

M: Zatím ještě nemám potřebnou techniku, ale snad se časem zadaří. Moc by se mi líbilo vydat nějaký katalog, nebo knížku, uspořádat výstavu. Je skvělý, když vidíte hned výsledek své práce, je to velmi uspokojující pocit.

Karle ty zase slavíš deset let na internetové scéně, jak si se za tu dobu proměnil?

K: Víc už to asi ani nejde.

M: Ale jde (smích).

K: Když mi bylo patnáct a někdo mi řekl, že něco dělá deset let, zhrozil jsem se a teď jsem ve stejné pozici. Začínal jsem jako kluk v Pardubicích mezi základkou a střední, který hrál Minecraft a natáčel videa na Youtube. Ta cesta byla neuvěřitelná a jsem za ni hrozně rád. Pocitově se mi zdá, že už je těch roků mnohem víc a občas se cítím na padesát. Jako člověk ve středním věku, co má kariéru za sebou, přitom je to jen začátek. Uvědomuji si, že je přede mnou spousta výzev a překážek, na které se moc těším. Tohle výročí beru jen jako takovou zastávku a ohlédnutí se před snad dlouhou cestou dál.

Info ikona
Míra Romaniv a Karel Kovy Kovář

Jaká témata tebou aktuálně rezonují, o čem bys rád mluvil?

K: Poslední měsíc byl ve znamení zkoumání metod testování na školách, o kterém se diskutuje zpravidla jednou za rok a pak se nad ním zavře voda. Obecně mě české školství hodně zajímá a nabízí spoustu důležitých témat. Rád studuji a zkoumám sociální sítě, jak fungují jejich algoritmy, co s námi sítě dělají. Jsou s námi ani ne deset let a společnost velmi zásadně proměnily. Rád bych z pozice člověka, který s nimi pracuje, o nich nejen mluvil, ale také určitým způsobem edukoval. Popsal, kde mají svá úskalí, na co si dát pozor a co dokážou s člověkem udělat. A samozřejmě se chci bavit a chci bavit i ostatní. Takže hledám i nějaká odlehčenější témata.

Míro, bylo pro tebe těžké začít vztah s člověkem, který je na internetu a sociálních sítích takhle aktivní a známý?

M: Náročné to nebylo vůbec. Kája je v soukromí obyčejný a normální kluk, takže jsem ani na chvilku neměl pocit, že bych žil vedle celebrity.

Kolik z vašeho života jste se rozhodli sdílet s ostatními a jak moc velkou část si necháváte sami pro sebe? Kde je ta hranice intimity?

K: Myslím, že sdílíme opravdu jen zlomek našeho soukromého života. Jednou za pár týdnů zveřejníme nějakou společnou fotku, občas se ozveme z nějakého zajímavého místa. Určitě nejsme ten pár, který by sdílel každou minutu svého života. Myslím, že hranice sdílení má každý nastavený jinak, jak mu vyhovují. Určitě nesoudím lidi, kteří sdílí víc nebo míň, než to máme my. Ale je podle mě nutné, jasně dané hranice mít a stanovit si konkrétně, co komu dělá dobře. Oversharing, jak se říká přehnanému sdílení na internetu, může mít nejen na pár, ale i na jednotlivce velmi negativní dopad. Znám řadu příběhů známých youtuberů, kteří dělali tzv. daily vlogging, kdy sdíleli každý den svého života a dělali z něj video. Součástí jejich vztahu se tak stala také komunita lidí, která jejich obsah na sociálních sítích sledovala den za dnem. Ti samozřejmě všechno analyzovali, porovnávali, posuzovali. Spousta těch vztahů se pak z pochopitelných důvodů rozpadla.

M: Když chceme něco zveřejnit, tak se o tom společně pobavíme. Řeším, jestli je nám příjemné tu danou fotku nebo vzpomínku sdílet i s ostatními lidmi. Jak říkal Kája, jsou to pouze střípky z našeho života, ale zároveň je pro nás důležité o našem vztahu veřejně mluvit. Byl bych rád, aby mladší generace viděla a vlastně nejen ta mladší generace, jak může hezky fungovat stejnopohlavní pár. Že jsme zkrátka dva obyčejní lidé, kteří si zaslouží lásku. Přál bych si, aby pak ten, koho se to týká, měl pohodovější coming out, neměli obavy z reakce rodičů, kamarádů, z budoucí situace ve škole.

K: Je to tak. Přál bych, aby viděli, jak nám to hezky funguje, že není za co stydět a je to láska jako jakákoli jiná.

Jak moc času trávíte offline?

K: Dřív jsem pracoval i o víkendech. Neúnavně jsem každý den pracoval dvanáct hodin, a už jsem si řekl dost. Takže se snažíme mít víkendy nepracovní, jezdit na výlety. Nejraději pryč z Prahy, daleko od práce. Je velmi důležité umět se od sítí a od internetu odpojit. Nechat telefon v kapse nebo v batohu, když je člověk s přáteli a dokázat vnímat živé lidi stoprocentně a svět kolem si užívat očima, a ne přes displej. Sám mám zkušenost, že čím víc je člověk na sítích, tím má intenzivnější pocit, že reprezentují nějaký obraz reality. A to není vůbec pravda. Může se pak stát, že člověku sítě přepnou vnímání světa do ne úplně zdravé polohy.

M: Moje práce je většinu času mezi lidmi, takže telefon vytahuji výjimečně. Většinou u snídaně mrknu na to, co je ve světě nového, pak na to kouknu večer. Přes den se taky občas podívám, protože Instagram používám pracovně nebo jako zdroj inspirace. Ale vědomě se snažím netrávit tam zbytečně moc času.

Blíží se léto, co plánujete?

K: Čeká nás Karlovarský festival, Colours of Ostrava a pak vyrážíme na koncert Lady Gaga. Na velkou dovolenou to nevidíme, ale určitě se těšíme na menší výlety. Trochu bychom si přáli zpomalit tempo a užít si léto.

M: Červenec bude docela nabitý, takže v srpnu si snad dopřejeme větší pohodu, abychom měli čas potkat se s kamarády a načerpat síly.

Zdroj: Autorský článek