Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Rozhovory

Táňa Pauhofová: Jsem netrpělivá, ale učím se čekat

Na první pohled působí snad ještě křehčí než všechny ty pohádkové princezny, co ve filmografii má. Při rozhovoru mi ale Táňa Pauhofová (31) mnohem víc připomněla právničku Dagmar Burešovou, kterou si zahrála v Hořícím keři. Je inteligentní, věcná a žije si po svém.

Klára Mandausová | 26. 08. 2015

Vaši rodiče jsou vědci, vy herečka. Neměli s vaším povoláním trochu problém?
Hrála jsem odmalička, ale byla jsem vedená k tomu, že by to neměla být moje profese. Rozhodnutí být herečkou přišlo v maturitním ročníku, a hlavně moje maminka ho nevnímala jako to nejlepší v mém životě. Po všelijakých oklikách ale neměla jinou možnost než ho prostě akceptovat, a snad už si nemyslí, že to bylo tak úplně špatně.

Jaký spolu máte dnes vztah?
Obě jsme ušly kus cesty, nejen samy v sobě, ale i k té druhé. Přece jen, bude mi třicet dva a každá z nás má toho za sebou už docela dost. Hodně věcí se vyčistilo.

Po kom jste?
Po sobě! Ale samozřejmě se u mě objevují rysy obou rodičů, fyzicky jsem podobná spíš otci, ale povahové rysy mám namíchané. Některé se snažím šlechtit a něco se snažím potlačit.

Je vám přes třicet. Uvažujete už o vlastní rodině? 
Ano! Vždycky jsem o ní uvažovala. Miluju svoji rodinu, za každého jednoho bych dala ruku do ohně, ale zároveň už toužím po své vlastní. 
 
Čekáte na nejvhodnější okamžik, až ji budete moct skloubit s kariérou? 
Ne. Nikdy jsem nerozlišovala období ‚teď dělám kariéru a pak přijde rodina‘. Že nemám děti, není vědomé oddalování. Musím brutálně plánovat v rámci své profese, můj time management je dokonalý, ale osobní věci nehrotím, přijímám je, jak přijdou. Na rodinu nemůžete být sama, potřebujete minimálně ještě jednoho člověka. Našla jsem takového a doufám, že všechno vyjde.  
 
V tomhle případě vás netrpělivost netíží?
Mám partnera a vím, že to přijde. Vidíte, v tomhle jsem trpělivá. Mám velmi silný vnitřní pocit, že je všechno v pořádku. 

 

Celý rozhovor si můžete přečíst v zářijové Marianne.