Mámy a jejich kariéry II: Skvělý manžel, firemní školka a zkušenosti

Kolik hodin denně pracujete? A co víkendy?

Má práce předpokládá, že jsem schopná dobře a správně radit klientům i svým kolegům. A to kdykoli. Pracuji v průměru 8–9 hodin denně. Když se nám narodili kluci, pracovala jsem často i o víkendu v časech, kdy spali. Teď se snažím volný čas věnovat jim a najít i nějaký pro sebe.

Kolik máte vlastně dětí a jak jsou staré?

Mám čtyři syny. Nejstaršímu Tomášovi bude 18, nejmladší Vítek má 2. Prostřední dvojčata Marek a Štěpán slaví na Mikuláše čtvrté narozeniny.

Kolik vám bylo, když jste porodila prvního syna a na jaké pozici jste v té době pracovala?

Tomáš se mi narodil v době, kdy jsem ještě zároveň studovala a pracovala v jednom z prvních soukromých rádií u nás. Další kluci se narodili v Praze, když mi bylo 35 a 37 let, byla jsem už u Bisonů, vedla svůj tým a starala se o velké klienty.

Kdy jste se vrátila do práce po rodičovské dovolené? Vrátila jste se na stejnou pozici jako před mateřskou?

S prvním synem jsem byla doma rok, pak jsem začala pracovat v Českém rozhlase ve zpravodajství, což byla zkouška ohněm – zvládnout dítě a nutnost být neustále v pohotovosti. S dvojčaty to vlastně bylo skoro stejné, vracela jsem se do práce po osmi měsících a maraton jsem měla spíš doma, abych zvládla je a práci k tomu. Nejmladší Vítek se mnou jel poprvé na prezentaci ke klientovi ve čtyřech týdnech a od té doby jsem se už na klasickou mateřskou dovolenou nevrátila.

Jak jste se v tom kolotoči cítila?

Tak jako teď, když je ráno všechny vypravím do školy, školky a s sebou do práce – jako vítěz ultramaratonu, který ví, že má před sebou další a další etapy nikdy nekončícího závodu. Ale pocit je to dobrý. Své děti miluji a práci taky a nudit se nestačím. Nemám na to čas.

Máte chůvu?

Máme výhodu, že máme skvělé babičky, ale také výborné holky na hlídání. Navíc mi neuvěřitelně vyšli vstříc v práci, kde zřídili firemní školku. Tím pádem se mnou děti mohly trávit některé dny v agentuře. Teď už chodí kluci do školky a Vítek má občas hlídání.

Máte na kluky dost času?

S kluky trávím téměř každé odpoledne a večer a samozřejmě všechny víkendy i dovolené. Výhodou je, že se jim hodně věnuje i můj muž. Čas, který s nimi trávíme, neměříme. Spíš se snažíme, aby byl intenzivní, aby si dětství pořádně užili.

Nemáte někdy výčitky svědomí, že se jim věnujete málo?

Nemám. Mívala jsem s Tomášem, ale pochopila jsem, že se tím jen zbytečně trápím. Tomáš se mnou trávil spoustu času. Sice i tím, že se mnou chodil do práce, ale byl v televizním či rozhlasovém studiu, jezdil se mnou natáčet na zajímavá místa, chodili jsme spolu na koncerty, do kina. S kluky je to podobné. Podnikáme spolu výlety, hledáme dobrodružství, pracujeme spolu na zahradě. Vidím, jak jim svědčí, když můžou být s někým jiným než se mnou – s tatínkem, prarodiči, s velkým bráchou, s kamarády ve školce. A přiznávám, že to prospívá i mně. V práci přepínám do jiného módu, a byť je moje povolání náročné a někdy stresující, říkám, že si sem chodím vlastně odpočinout. Takže by se dalo říct, že si v práci odpočinu od dětí a s dětmi od práce.

Co s dětmi děláte nejraději?

Milujeme vaření. Tak vaříme a pečeme. Hodně času trávíme venku, na zahradě, na hřišti, v lese. Jsou to kluci, takže pořád musejí něco stavět, budovat, spojovat, ale taky bourat, bojovat a závodit. Nejsem v tom ten nejlepší parťák, ale snažím se vyrábět garáže, fandit a povzbuzovat, zachraňovat a konejšit. Úplně nejraději si s nimi povídám a čtu jim pohádky.

Jaký je tedy váš recept na propojení péče o dítě a kariéry?

Nám to funguje díky tomu, že mám skvělého manžela, který mne od začátku ve všem podporoval a podporuje. Těžší je najít balanc mezi tím, kdy je nutné přestat hlídat telefon kvůli klientům a kolegům a stoprocentně se věnovat dětem. Ale myslím, že se to docela úspěšně učím.