Příroda: Užijte si sváteční čas venku aneb Bude zima, bude mráz
Mrazivý krajkový závoj matky přírody zahalující krajinu kolem nás dokáže vykouzlit úchvatnou třpytivou podívanou, která bere dech.
TEXT: Alexandra Koutná
Sníh na sebe sice pořád nechává čekat, ale ve dne i v noci je už citelně chladno. Když brzy ráno vyjdete zachumlaní až po nos do teplé šály, každé vydechnutí se mění v páru. Zima postupně přebírá otěže od podzimu a mlha s jinovatkou rozehrávají v přírodě magickou podívanou. První mrazíky za sebou zanechávají třpytivé stopy v podobě jedinečných, pomíjivých krystalických struktur na listech a větvích. Tam, kde byla ještě včera louže, je dnes lesklé ledové zrcadlo, mušelínem námrazy jiskří také bobulky šípků, rakytníku či dřišťálu. Rovněž trsy travin nebo keříky rozchodníků umějí díky mrazíkům a jinovatce vykouzlit na zahradě atmosféru jako z pohádek Hanse Christiana Andersena.
Tip redakce:
Chladný vlhký vzduch, který se spolu s jinovatkou rozprostřel přes noc nad loukami a lesy, teď jen pomalu opouští prostor v cárech mlhy, skrz kterou prosvítá ranní slunce.
Zima je tu
Zatímco meteorologická zima začíná počátkem prosince, na příchod té astronomické si musíme každý rok počkat až do 21. prosince, kdy nastane zimní slunovrat. O mrazech mluvíme, když teplota ve výšce dvou metrů nad zemí klesne pod nulu. Rozlišujeme pak lehké do minus pěti stupňů Celsia, střední od minus pěti do minus deseti stupňů, silné od minus deseti do minus patnácti a velmi silné – víc než patnáctistupňové mrazy. Jasná bezvětrná noc, kdy je obloha bez mraků a plná hvězd, většinou předznamenává přízemní mrazíky. Znamená to, že teplota ve výšce pět centimetrů nad zemí klesla pod bod mrazu.
Mráz jako výzva pro přírodu
Zima a mráz jsou sice pro naši faunu a flóru do určité míry výzvou, v přírodním koloběhu však mají svůj význam. Mráz je přirozeným regulátorem populace některých škůdců, například drobných hlodavců a samozřejmě taky kůrovců, slimáků, mšic či klíšťat. Nízké teploty a nedostatek slunečního svitu však hlavně zajišťují podmínky pro období klidu, takzvanou dormanci. Fyziologické procesy v živých organismech se omezí, ba dokonce úplně zastaví. Tato úspora energie jim pak pomáhá nepříznivé období přežít. Tuhá zima je přínosná i pro motýly. Pokud je totiž mírná, líhnou se příliš brzy a rychleji umírají. Zatímco při mrazivé a dlouhé zimě naopak přezimují bezpečně, neboť zůstanou dost dlouho zakuklení. Mrazům vděčíme například také za lahodnou chuť některých druhů zeleniny. V chladných měsících hladina cukru v růžičkové a kadeřavé kapustě stoupá a dělá tak jejich chuť výrazně jemnější. Dalším důvodem, proč být vděční i za mrazivé počasí, je čistší voda. Při postupném tání sněhu se voda vsakuje do lesní i polní půdy, a pokud tání předchází období silných mrazů, prochází voda procesem samočištění – mráz ničí bakterie, které jinak zamořují spodní vody. Nejpřirozenější ochranou citlivých rostlin před mrazem je sněhová pokrývka. Zdá se, že to už nepotrvá moc dlouho a sněhové vločky se i u nás potichu snesou z oblohy a měkká bílá peřina zahalí celou krajinu do třpytivé nádhery.
Zimní zajímavosti
- Jeleni s majestátními parohy stojí jako stráž na okraji zasněženého lesa.
- Staré duby po staletí odolávají nepřízni počasí. V husté mlze působí jejich pokroucené větve až mysticky.
- Bílé chomáčky zlehka dopadají na hustou srst lesní zvěře. První sněhové vločky znamenají pro srnky pokaždé něco výjimečného.
- V době, kdy v přírodě převládá stříbrná, bílá a hnědá barva, svítí sytě oranžové plody rakytníku už z dálky. Po celou zimu jsou velmi oblíbenou potravou přezimujících ptáků.
- Zamrzlé okolíky květů dostávají na zimním slunci stříbrný lesk a připomínají křehké sklářské dílo.
- První mrazíky proměňují zahrady v kouzelná zátiší, která jakoby vypadla z ilustrací příběhů severských vypravěčů. Na obrázku je třpytící se záhon s rozchodníky.
- Někdy dorazí zima dřív, než jsme čekali. Zahrada se pak po skončení venkovních prací promění ve spící království Šípkové Růženky.
- Krajina kolem řeky zahalená do bílého roucha nabízí úchvatnou, vpravdě pohádkovou podívanou.
- Uschlé rostliny potažené křehounkými jehličkami jinovatky působí jako vzácné křišťálové šperky. Formu a strukturu jinovatky ovlivňuje vítr a klimatické podmínky.
Galerie: Galerie: Třpytivá kouzla zimní přírody
Marianne Talk s Tomasem Sean Pšeničkou
Nejčtenější články
Přes deset let trvala Denise s Petrem rekonstrukce zchátralé fary z 18. století. Odpočinout si zde můžete i vy
Domácí knedlíky snadno a rychle: Trik Honzy Punčocháře hned na tři druhy z jednoho těsta
Apartmán Záskalí Tomáš s Marcelou vybudovali vlastními silami jako útočiště pro útěky z města. Dnes jej sdílejí se svými hosty
Doporučujeme

Alej roku 2025 zná svého vítěze: Oblíbený kout Česka přitahuje návštěvníky

Bruslení na rybnících, ledolezení i rybolov na dírkách: Zimní radosti, které ožívají s mrazy

Kdy přezout na zimní gumy? Většina řidičů dělá chybu, kvůli které zbytečně riskují

Mariina vyhlídka v Českém Švýcarsku láká novým altánem a kouzelnými výhledy

Strach z velkých šelem sužuje Česko: Je opravdu čeho se bát?

Objevte kouzlo nedotčené přírody uprostřed Vysočiny: Krajina pod Čtyřmi palicemi stojí za výlet

Extrémně kyselé Hromnické jezírko: Barví se do červena a ještě před sto lety prý jeho voda „trhala“ botám podrážky

Největší ptačí ráj v Česku: Na mostecké výsypce vzniká útočiště pro tisíce ptáků

Máte rádi román Babička? Vydejte se do Ratibořic, kde vás její socha přivítá s otevřenou náručí

Vůně a praskání dřeva jako neodmyslitelná idylka roubenky Vejminek
Mohlo by se vám líbit

Luxusní balkon téměř zadarmo: Ze starých palet a PET lahví vytvoříte oázu, kterou vám budou sousedé závidět













