Pamatujete si pohádkový mlýn, odkud si čert odnesl Dorotu rovnou do pekla? Máchalův mlýn z legendární pohádky S čerty nejsou žerty dodnes stojí u rybníka v Českém ráji. Jenže jeho současná podoba má k filmové idyle hodně daleko. Požár, osobní tragédie i nejistá budoucnost z něj udělaly místo, kde se potkává romantika s tvrdou realitou.
Kdysi to byl obyčejný venkovský mlýn, dnes jedno z nejznámějších pohádkových míst v Česku. Máchalův mlýn, který si většina z nás spojuje s Petrem Máchalem a čerty, má za sebou víc než pět století historie. A taky příběh, který rozhodně není černobílý.
Když se v roce 1984 točila pohádka S čerty nejsou žerty, málokdo tušil, jaký dopad to bude mít. Mlýn u obce Střehom se stal doslova poutním místem fanoušků. Tady bydlel chudý, ale poctivý Petr Máchal. Tady začala cesta, která skončila vítězstvím dobra nad zlem. Filmaři tehdy proměnili klidný kout Český ráj ve včelí úl plný techniky, herců a komparzistů. Místní to sledovali zpovzdálí, majitelé spíš s obavami. Ne každý je nadšený, když mu po zahradě chodí stovky cizích lidí a z domu se stane kulisa. Máchalův mlýn nevznikl kvůli filmu. První zmínky sahají až do roku 1516. Po generace tady lidé mleli obilí, pracovali s vodou a žili obyčejný venkovský život. Mlýn přežil války, změny režimů i zestátnění. Do roku 1953 fungoval jako plnohodnotný provoz, pak přišel konec živnosti a ticho. Vodní kolo se ale dlouho točilo dál, spíš ze setrvačnosti než z potřeby. I to nakonec vzalo za své, když ho poškodili nezodpovědní návštěvníci. Turismus mlýnu slávu přinesl, ale taky spoustu starostí.
Pokud čekáte naleštěnou památku s infocentrem a suvenýry, budete zklamaní. Dnes je mlýn spíš mementem než pohádkovou atrakcí. Po ničivém požáru v roce 2018 přišel nejen o část historické konstrukce, ale také o svého majitele. Tragédie, která s místem zůstane už navždy spojená. Budova sice stále stojí u rybníka Komorník, silueta mlýna je pořád rozpoznatelná a okolní krajina bere dech. Ale detaily, které známe z filmu, zmizely. Interiéry nejsou přístupné, původní vybavení je pryč a budoucnost zůstává nejistá. Navzdory všemu se sem lidé pořád vydávají. Ne kvůli expozici, ale kvůli atmosféře. Když stojíte na cestě nad mlýnem, snadno si vybavíte scénu s Dorotou i rachot pekelných kopyt. Právě v tom je síla toho místa. Je ale fér říct, že mlýn není oficiální turistickou atrakcí. Je soukromý, chráněný a citlivý. Pokud se sem vydáte, berte to jako tichou návštěvu, ne jako výlet do skanzenu.
Máchalův mlýn je dnes symbolem toho, jak tenká je hranice mezi pohádkou a skutečným životem. Sláva filmu mu dala nesmrtelnost, ale zároveň mu přinesla zátěž, na kterou nebyl stavěný. Přesto má smysl se u něj zastavit. Ne kvůli fotce na sociální sítě, ale kvůli pochopení příběhu. Tady totiž nejde jen o čerty a princezny. Jde o kus venkova, historii jedné rodiny a místo, které si zaslouží respekt. A možná i trochu ticha. Pokud se chcete na mlýn, ale i další filmové lokace z pohádky S čerty nejsou žerty podívat, navštivte YouTube video od Jindřicha Brychty.
Zdroj: csfd.cz, filmovamista.cz
Ještě víc inspirace a příběhů šikovných lidí vás čeká v aktuálním čísle Marianne Venkov a styl, které najdete na stáncích i online.
csfd.cz, filmovamista.cz
79 Kč
79 Kč
84 Kč
