Zadání znělo: Šumavská chalupa pro dnešní potřebu. Designérka ho zvládla na jedničku

Zadání znělo jasně a dnešní podoba stavení říká, že se povedlo. To bylo tak... Dům manželům navrhl jejich kamarád, a když byl postaven, museli jít dál. „Potřebovali jsme dům mající hodně oken a i prostorově velkorysý hezky a prakticky zařídit. Jako šumavskou chalupu, ale pro dnešní každodenní potřebu,“ popisuje Markéta. Jaroslav oslovil Anke Glut. „Věděla základy, tedy že máme výrazné dřevěné trámy na stropech a v dekoru dřeva podlahu z dlažby s topením. Ostatní jsme řešili už společně,“ uvádí pán domu s nadsázkou, že jeho velké přání Anke nevyslyšela. „Chtěl jsem spát na peci! No, přiznám, jde o vinu technické dispozice komína, ne architektky. Takže na peci si hoví kočka a manželka tam suší bylinky,“ ukazuje rodilý Šumavan smířlivě na krásnou modrou pec, která v přízemí vyhřívá kuchyň, jídelní kout, ale i společenskou místnost. Pomáhá jí v tom plynové topení. Pro pořádek, obytné přízemí čítá kolem 210 m². Také je tu pokoj syna, ten pro hosty, pracovna a ložnice s šatnou...

V lůně vlastní přírody

„Hlavní vize byla mít dům otevřený do přírody! Věděli jsme, že z něj chceme hned vyjít ven na zahradu, na vzduch. Venku na terase sedět, snídat, číst,“ připomíná Markéta s tím, že zahrada je její ráj a chlouba. Když přišli, byla tu buš. Noví majitelé museli pozemek kultivovat, prosekat, ale současně získali vzrostlé stromy a klid v zeleni. Jako ve staré šumavské chalupě i tady se většina společenského života rodiny a návštěv odehrává v kuchyni. „Proto jsem do ní volila vysokou skříň, téměř stěnu, která skryje kuchyňské nástroje, věci i potřeby a současně elegantně dělí část určenou k posezení v klidu,“ ukazuje designérka Anke Glut na masiv. Ten jako mnohé police, pracovní ostrůvek, lavice, dveře... vznikaly na míru. „Máme štěstí na truhláře. Je šikovný a sám přichází s nápady,“ hodnotí řemeslníka Jaroslav. V čem se neshodli s Anke? „Nevím, zda to byla neshoda. Nezdál se nám lustr, který navrhla do kuchyně nad stůl. Visel tam dlouho kabel a... Pak jsme skončili u jejího lustru a jsme spokojení,“ přiznává autor řady domovních vychytávek a super vinného sklípku v zahradě. I další světla dávají interiéru jemně stylový šmrnc. Na řadu z nich však čekali ještě loni.

Bylinkářka, zahradnice

Dům má i půdu, technické zázemí, kout pro kocoura... Vše účelné, pohledné. „Stavím venku nový kurník, ale úplný kutil nejsem,“ nadhodí Jaroslav. Kutilsko-výrobní touhy má Markéta, která pěstuje zeleninu, bylinky, ty plně využívá nejen v kuchyni. „Tenhle dům-chalupa je pro nás oáza. Uvnitř je pohodlný a i skrz použité materiály příjemný k žití, a není to bunkr, je vzdušný. Cítila jsem se tu hned doma!“ usmívá se Markéta. Než se začal dům stavět, oplotili pozemek původní českou zelení, zahradu nechali zahradou. „Je to náš přirozený kus země pod širým nebem, kam může i spousta zvířat. Já jsem tady spokojen,“ uzavírá Jaroslav.