Archivní víno je lepší než mladé, Pálava jedině sladká aneb Mýty a polopravdy o víně

Určitě se shodneme na tom, že Česká republika je zemí jak pivařskou, tak i vinařskou. Naše krajina byla políbena vínem údajně už kolem 3. století n. l. díky Římanům. První pověst z konce 9. století zmiňují, že o vinařství se u nás zasadili kníže Bořivoj a jeho žena Ludmila. Ti totiž dostali k narození syna Spytihněva originální dárek od moravského knížete Svatopluka – sud vína. Rozkvět vinařství v našich končinách přišel ve 14. století díky Karlu IV., který víno miloval. V současné době se u nás rozprostírá 17 900 ha vinic. Pěstitelů vinné révy je u nás téměř 14 000, což je neskutečné číslo. 

Jestliže jste z předchozích řádků dostali chuť na moravské nebo české víno, dolejte si sklenku a pusťte se do čtení, kde vám uvedeme na pravou míru nejasnosti o tomto lahodném nápoji, s nimiž se často setkáváme. 

Mohlo by se vám líbit

Co dělají vinaři v zimě? Stříhají vinohrad, čistí révu a ochutnávají víno

Mýtus č. 1: Vína na šroubovací uzávěr nejsou kvalitní 

„Šroubovací uzávěry se na vinné láhve používají od poloviny 20. století. Dříve měly jisté rezervy, nicméně v současnosti ale tento typ uzávěrů může být díky nové technologii spolehlivější než korky. ​     ​​Š​roubovací uzávěr je dobrou volbou​ nejen pro vína určená ke konzumaci během 1 až 2 let, ale používá se také na vína bílá i červená určená k delšímu zrání​,“ vysvětluje národní sommelierka Klára Kollárová. 

Mýtus č. 2: Pozdní sběr je lepší než moravské nebo české zemské víno 

​​Toto označení bylo velmi důležité v době, kdy hrozny standardně nedosahovaly dobré vyzrálosti. „Dnes se změnily nejen klimatické podmínky, ale lépe rozumíme i fyziologii révy vinné, a proto dosahovat vyzrálosti hroznů v kategorii pozdní sběr není nic těžkého. ​Nicméně od vyzrálých hroznů k dobrému vínu vede ještě velmi dlouhá cesta. Jednak je daná uměním vinaře, jednak do kvality promlouvá i poloha vinice, odrůda a další faktory. ​Proto někteří ​vinař​i​ nemusí své víno s parametry pozdního sběru tzv. zatřídit, ale ​volí variantu ​jej prodávat “jen„ jako moravské nebo české zemské víno.“ 

Mohlo by se vám líbit

Jarní atmosféra u vás doma: Vyrobte si doma svíčky a využijte jarní bylinky

Mýtus č. 3: Bílé víno je pouze z bílých hroznů  

„Není tomu tak. Bílé víno se vyrábí jak z bílých, tak i z modrých hroznů vinné révy. Nicméně na rozdíl od vín červených či růžových vinař nepracuje u bílých vín s barvivy obsaženými ve slupkách bobulí. Proto se hrozny po sklizni ​ihned ​vylisují a poté začíná proces řízeného kvašení čistého vinného moštu.“ 

Tím se dostáváme k typické mýlce – lidé, kteří se příliš nezajímají o víno, si myslí, že např. Tramín červený nebo Veltlínské červené rané označují červené víno. Sice se jedná o odrůdy s červenými hrozny, ale vyrábí se z nich víno bílé, jak jsme si vysvětlili výše. 

Mýtus č. 4: Archivní víno je kvalitnější než mladé 

„Nic nemůže být dále od pravdy. Aby se víno mohlo dát archivovat, musí k tomu být určené​ a jeho výroba i selekce hroznů je tím podmíněná​. Přitom většina vín ​je na vrcholu ​krátce po lahvování, a proto chutnají nejlépe, když jsou mladá.“ 

Vína určená k archivaci samozřejmě potřebují ​více ​času​ ve sklepě i v lahvi, aby dozrála​ do dokonalosti​. Je třeba mít na paměti, že co víno, to jiná živostnost. Mnoho ​bílých i ​růžových vín bývá určeno ke konzumaci během jedné sezóny, ​některá se ale zlepšují stejně jako ​červená vína po ​roky i ​celá desetiletí. 

Mohlo by se vám líbit

AD

Prodloužený víkend na Moravě: víno, zpěv, nádherná architektura i dobrodružství ve srubu

Mýtus č. 5: Přírodní vína nezpůsobují kocovinu 

Za kocovinou stojí spotřeba alkoholu, který je samozřejmě obsažen i v přírodních vínech. Za kocovinou nejsou ​primárně ​ani třísloviny ​či ​siřičitany. Jestliže míváte po víně bolesti hlavy, raději se zaměřte na sledování obsahu alkoholu a pijte spolu s vínem dostatek vody.​ Pokud vás bolí hlava i po jedné sklence, pak problémem může být také alergie na histamin. ​ 

Mýtus č. 6: Pálava je sladké víno 

Tolik oblíbená Pálava je naší chloubou. Svými kvalitami se řadí mezi světové. Byla vyšlechtěna Ing. Josefem Veverkou křížením odrůd Tramín červený  a  Müller Thurgau.  

„Pálava je odrůda velmi aromatická a výraznému aroma vyšší zbytkový cukr sluší. Možná i proto vznikla tato domněnka. Nicméně Pálava je jen odrůda vína, a proto z ní lze vyrobit víno s jakýmkoli obsahem zbytkového cukru, tedy od suchého přes polosuché a polosladké až po víno sladké. Zda bude z Pálavy víno suché, nebo sladké, je výhradně volbou vinaře. ​Suché Pálavy jsou velmi atraktivní a vhodně se snoubí s moderní fusion kuchyní.“ ​ 

Mohlo by se vám líbit

Svařené víno bez výčitek aneb Proč si dopřát tento zimní nápoj?

Mýtus č. 7: Sekty by se měly podávat ve flétnách 

Tento způsob servírování „bublinek“ je naprosto stylový, ale pokud zrovna nemáte při ruce tento typ číší, nic nezkazíte, nalejete-li ho do ​tulipánové ​sklenice na víno.​ Někteří konzumenti tento způsob dokonce preferují, protože se více rozvine aroma šumivého vína. ​  

Mýtus č. 8: Je led ve víně naprostým tabu? 

„Dříve se mohlo považovat ředění vína ledem za něco nevkusného, v dnešní době je to už společensky přijatelné. U vín s vyšším obsahem alkoholu můžeme led použít k temperování nápoje, případně chlazení vína může pomoci vyzdvihnout jeho jemné chutě a nuance,“ dodává národní sommelierka Klára Kollárová. 

Mohlo by se vám líbit

Réva je pro mně přísib bohům, říká moravský vinař Jiří Uherek

Galerie: Galerie: Boříme mýty o víně

3 fotky 4 fotky