Fermentovaná zelenina má řadu výhod. Mimo jiné posiluje imunitu a skvěle chutná

Kvašení, neboli také fermentace, je proces, při kterém bakterie přeměňují jednoduché cukry na kyselinu mléčnou, a to bez přístupu vzduchu. Existuje přitom mnoho metod kvašení. Dlouhodobé může trvat několik týdnů a znáte ho hlavně z přípravy kysaného zelí. Krátkodobé zase probíhá jen několik dní a takto upravená zelenina má kratší dobu trvanlivosti – v řádech týdnů, a je třeba ji uchovávat v lednici.

Co budete potřebovat ke kvašení zeleniny?

K domácímu kvašení zeleniny nepotřebujete drahé vybavení. Stačí obyčejné zavařovací sklenice – větší pro naplnění zeleninou a menší s vodou jako zátěž, aby byla zelenina zcela potopená v nálevu nebo vlastní šťávě. Můžete si také pořídit speciální sklenice na kvašení.

Nejčastěji se ke kvašení používá zelí, nicméně jde to i s jinými druhy zeleniny, jako je cibule, mrkev, řepa, ředkvičky, pórek, kedluben, celer, brokolice, ředkev a květák.

Další ingredienci představuje sůl, která zjednodušuje proces kvašení. Nejvhodnější je mořská nebo růžová himalájská, jelikož obsahují minerály. Chcete-li kvasit bez soli, jako startér kvašení použijte probiotika. Přidat pak můžete také různé druhy koření. Chutný je třeba kmín, křen, trocha chilli, česnek, bobkový list i nové koření.

Hlavně žádný vzduch

Zelenina musí být ponořená pod hladinou nálevu nebo vlastní šťávy, aby k ní nepřišel vzduch. Kvašení ve vlastní šťávě je přitom způsob vhodný pro druhy zeleniny, které mají dostatek vlastní šťávy, jako je například zelí.

Vyzkoušejte kvašené zelí s mrkví a cibulí

Na tuto kombinaci budete potřebovat hlávkové zelí, mrkev, cibuli a sůl. Zeleninu nakrájíte a smícháte se solí (20 gramů soli na 1 kg zeleniny). Necháte několik hodin odležet a napěchujete do sklenic, kde musí být pod hladinou vlastní šťávy. Kvasit bude 4 až 8 dnů při pokojové teplotě, potom můžete ochutnat a skladovat sklenice v lednici.

Mohlo by se vám líbit

Černý česnek není odrůda, ale fermentovaná podoba bílého, která prospívá zdraví