Kvašená zelenina je snadněji stravitelná, obsahuje probiotika, která pozitivně ovlivňují zdraví střev a tím i imunitního systému, a má příjemně nakyslou chuť. Vyzkoušejte ji...
Kvašení, neboli také fermentace, je proces, při kterém bakterie přeměňují jednoduché cukry na kyselinu mléčnou, a to bez přístupu vzduchu. Existuje přitom mnoho metod kvašení. Dlouhodobé může trvat několik týdnů a znáte ho hlavně z přípravy kysaného zelí. Krátkodobé zase probíhá jen několik dní a takto upravená zelenina má kratší dobu trvanlivosti – v řádech týdnů, a je třeba ji uchovávat v lednici.
K domácímu kvašení zeleniny nepotřebujete drahé vybavení. Stačí obyčejné zavařovací sklenice – větší pro naplnění zeleninou a menší s vodou jako zátěž, aby byla zelenina zcela potopená v nálevu nebo vlastní šťávě. Můžete si také pořídit speciální sklenice na kvašení.
Nejčastěji se ke kvašení používá zelí, nicméně jde to i s jinými druhy zeleniny, jako je cibule, mrkev, řepa, ředkvičky, pórek, kedluben, celer, brokolice, ředkev a květák.
Další ingredienci představuje sůl, která zjednodušuje proces kvašení. Nejvhodnější je mořská nebo růžová himalájská, jelikož obsahují minerály. Chcete-li kvasit bez soli, jako startér kvašení použijte probiotika. Přidat pak můžete také různé druhy koření. Chutný je třeba kmín, křen, trocha chilli, česnek, bobkový list i nové koření.
Zelenina musí být ponořená pod hladinou nálevu nebo vlastní šťávy, aby k ní nepřišel vzduch. Kvašení ve vlastní šťávě je přitom způsob vhodný pro druhy zeleniny, které mají dostatek vlastní šťávy, jako je například zelí.
Na tuto kombinaci budete potřebovat hlávkové zelí, mrkev, cibuli a sůl. Zeleninu nakrájíte a smícháte se solí (20 gramů soli na 1 kg zeleniny). Necháte několik hodin odležet a napěchujete do sklenic, kde musí být pod hladinou vlastní šťávy. Kvasit bude 4 až 8 dnů při pokojové teplotě, potom můžete ochutnat a skladovat sklenice v lednici.
www.apetitonline.cz, www.countrylife.cz
