Ježek je netradičním domácím mazlíčkem, který vás bude těšit svou roztomilostí. Jeho úspěšný chov, díky němuž bude zvíře spokojené, ovšem má svoje pravidla. Poznejte je a třeba se bodlináč stane právě vaším společníkem.
Očička jako korálky, špičatý čumáček a pichlavá kulička v případě ohrožení – to je ježek bělobřichý, jediný druh, kterého lze mít jako domácího mazlíčka. Ostatní ježci jsou chránění zákonem, a proto jejich domácí chov není možný.
Jaký je ježek bělobřichý?
Může být velký až 20 cm a dosáhnout hmotnosti půl kilogramu. Jeho bodliny bývají cca 2 cm dlouhé. Povahově je potřeba počítat s tím, že jde o zvíře, které je aktivní hlavně v noci. Jakmile se setmí, vydá se za potravou i zábavou. Večer je proto dobré nechat ježčího kamaráda volně proběhnout. K tomu poslouží ohrádka s prvky, jako je kolotoč a jiné hračky, nebo zkrátka váš dozor při průzkumu bytu.
Pokud ježkovi nehrozí nebezpečí a můžete z něj spustit oči, pravidelně využívejte tyto chvíle k vyčištění boxu. Během dne, kdy odpočívá, byste ho rušili.
Koupel svému ježkovi nedopřávejte, neocenil by ji. Maximálně ho otřete a důkladně osušte. Videím s koupajícími se ježky, kteří vypadají spokojeně, jaké vídáte na sociálních sítích, nevěřte. Pro ježka nejde o příjemný zážitek.
S ježčím mazlíčkem necestujte, maximálně v nutných případech k veterináři. Přitom ho umístěte do umělohmotné přepravky s odvětrávacími otvory, do jejíhož vnitřku dejte látku nebo hobliny. V zimě hrozí prochladnutí, v létě zase přehřátí. Kromě toho ježka cestováním vystavujete silnému stresu, jenž mu může ublížit na zdraví.
Jak na chov ježka bělobřichého?
Pro chov jsou vhodné umělohmotné boxy s minimálními rozměry 90 x 45 cm. Na klec raději zapomeňte, protože ježek by se mohl pokusit o lezení po drátcích a zranit se, navíc u ní hrozí průvan, který tomuto hmyzožravci neprospívá. Terárium se vám zase bude hůře udržovat. Určitě by uvnitř bydlení pro ježka měl být domek, v němž najde potřebný klid, a správná podestýlka – bezprašné hobliny nebo podestýlka Asan, kterou koupíte v obchodech.
V místnosti, kde budete box mít, by se měla teplota pohybovat v rozmezí 22 až 26 °C. Na ježčí ubytování by nemělo dopadat přímé slunce, nemělo by být v průvanu ani v blízkosti krbu nebo topení. Nedoporučujeme mít box v kuchyni, kde se bude ježek lekat náhlých zvuků, ani v ložnici a dětském pokoji, ale to už spíše kvůli obyvatelům těchto místností, kteří by se asi příliš dobře nevyspali.
Foto: Pixabay
Dbejte na vyvážený jídelníček
Ježci mají sklon k obezitě, proto to s krmením nepřehánějte – max. 3 lžíce potravy denně. Kombinujte kvalitní kočičí granule, které lze namáčet ve vodě, byť to není nezbytně nutné, a hmyz. Z živé části jídelníčku si pochutná na moučných červech, sarančatech, cvrčcích a podobně. Sem tam, jako přilepšení, můžete ježkovi dát kousek kuřecího masa vařeného v neosolené vodě a masové kapsičky pro kočky.
U ovoce a zeleniny je situace složitější. Občas je ježek může, ale vůbec by neměl dostávat avokádo, celer, hrozny, cibuli, česnek, citrusy a neuvařenou mrkev. Dále čokoládu, sušené ovoce a mléčné výrobky. Kromě toho se vyhněte krmení hmyzem a žížalami, které byste chytali venku.
Potravu podávejte v těžkých miskách z keramiky. Živá potrava by přitom měla být v takových, co mají zahnuté okraje, aby se nedostala ven tak snadno jako z klasických misek. Pro zdravé kosti nezapomeňte na vápník a vitamín D. Samozřejmostí musí být neustálý přístup k čisté vodě, a to nejlépe opět v keramické misce.
Doporučujeme
reklama
Nenechte se vyděsit
U ježčích mláďat dochází k výměně bodlin. V tu dobu může být nevrlý a přílišná manipulace mu nebude příjemná kvůli podrážděné kůži. Pro zvykání na vaši přítomnost ho do rukou i nadále berte, ale velice opatrně. Ztráta bodlin ovšem patří také mezi zdravotní komplikace. Nejste-li si jistí, vyhledejte odborníka. Poradí vám zkušený chovatel nebo veterinář. To samé platí i v dalších případech, kdy něco není v pořádku. Může jít o suchou kůži, průjem a další potíže. Mezi ně spadá i snaha hibernovat, protože tento druh ježka se k zimnímu spánku neukládá.
Dále se může stát, že vašemu ježčímu kamarádovipřerostou drápky. Předcházejte tomu zastřihováním pomocí speciálních kleštiček pro hlodavce. Pokud si na to netroufáte, navštivte veterináře, který si s drápky hravě poradí.