Brambory jsou v Evropě teprve od 16. století a zhruba další dvě století jim trvalo prolomit nedůvěru zdejších strávníků a stát se jednou z nejdůležitějších potravin. K oblíbeným „bramborovým klasikám“ patří i šťouchané brambory.
V České republice se ročně sní průměrně kolem 70 kg brambor na jednoho obyvatele. Pro nás už naprosto běžná potravina se dostala do Evropy v 16. století z Jižní Ameriky. Podle historických údajů domorodí obyvatelé peruánských a bolivijských And znali brambory asi 4000 let před Evropou. Říkali jim různými názvy a v některých z těchto oblastí byly brambory dokonce základem každodenní stravy. První brambory zřejmě dovezli údajně v roce 1536 španělští conquistadoři svému královskému dvoru. První, kdo představil brambory Anglii a Irsku, byl podle populární legendy nesmírně schopný a akční anglický statkář Walter Raleigh, který financoval mnoho výprav do Nového světa. Traduje se, že on sám zasadil první brambor na svém panství, ve městě Corn v Irsku. Neexistuje však žádný písemný důkaz, který by tuto teorii potvrdil. Historicky podloženější je teorie, že průkopníkem byl anglický pirát a pozdější šlechtic Francis Drake. Podle této verze se Drake při návratu do Anglie v roce 1586 (po bitvě se Španěly v Karibiku) zastavil v Kolumbii pro zásoby a naložil i brambory, o kterých se tam dozvěděl. Podle třetí teorie byla první bramborová hlíza vyplavena na břehy Irska spolu s troskami španělské armády v roce 1588.
Prvním písemným dokladem o dovozu brambor do Evropy je ovšem účtenka z 28. listopadu 1567 od vývozce brambor z Kanárských ostrovů obchodníkovi v Antverpách. Nová rostlina sice zpočátku budila nedůvěru strávníků, ale také přitahovala obrovský zájem evropských farmářů. Zjistili totiž, že její pěstování je mnohem jednodušší a poskytuje mnohem větší úrodu než pšenice a oves. V roce 1650 už brambory dominovaly irské stravě a do značné míry nahradily obilniny. Irští osadníci byli také prvními, kdo uvedli brambory do Severní Ameriky a poprvé je pěstovali v oblasti Londonderry v New Hampshire v roce 1719. Koncem 18. století se brambory staly obzvláště populárními ve Francii a sousedních zemích. Zásluhu na tom měl především vytrvalý nadšený příznivec brambor Antoin-Augustin Parmandier, jeden z dvořanů krále Ludvíka XV. Francouzi bramborám říkali „pomme de terre“ (jablko země), zatímco například Rusové zpočátku bramborám říkali „ďábelská jablka“, pravděpodobně kvůli tomu, že rostly pod povrchem země.
Brambory oloupeme, omyjeme, nakrájíme na kostičky a dáme do hrnce. Zalijeme je vodou a osolíme. Jarní cibulku i s natí omyjeme a nakrájíme na kolečka. Cibuli oloupeme a nakrájíme na kostičky. V pánvi rozpálíme sádlo, na kterém osmahneme cibuli dozlatova. Brambory uvaříme do měkka, slijeme z nich vodu a rozšťoucháme je. Přidáme pepř, osmahnutou cibuli, jarní cibulku nebo petrželku a zamícháme.
autorský článek, toprecepty.cz, sansimera.gr
79 Kč
79 Kč
84 Kč
