V březnu ještě většina památek spí, správa zámku Kynžvart však otevřela pro návštěvníky brány venkovského sídla někdejšího rakouského kancléře už před měsícem. Podívat se sem můžete každé úterý a čtvrtek a my vám poradíme, co si rozhodně nenechat ujít.
Do Lázní Kynžvart se nejezdí jen za popíjením minerálky a léčebnými procedurami. Někdejší venkovský barokní zámek tu nechal v 1. polovině 19. století přestavět na své letní sídlo jeden z nejvlivnějších mužů tehdejší Evropy, rakouský kancléř, kníže Klemens z Metternichu ve stylu vídeňského klasicismu. Vzhledem ke svému postavení potřeboval reprezentativní prostor, a tak oslovil vídeňského architekta italského původu Pietra Nobileho, aby se rozsáhlé přestavby ujal. Ač v době výkonu své funkce bydlel kancléř převážně ve Vídni, zámek, který byl konečně podle jeho představ, si oblíbil. Když na počátku revoluce v březnu 1848 podal demisi, odjel na tři roky do Londýna do dobrovolného exilu. Po návratu však, až do své smrti 11. června 1859, trávil většinu času právě na Kynžvartu.
Zejména kancléře a jeho rodiny se týká také hlavní prohlídková trasa zámku – Zámecké interiéry Metternichů. Při ní nahlédnete do pracovny samotného kancléře, do knihovny jeho syna Richarda nebo do zámecké jídelny s rodovou galerií. K vidění je tu řada zajímavostí – například velký kulečníkový stůl od ruského cara, vzácná sochařská díla z dílny Antonia Canovy či zlatý jídelní servis, který kníže Metternich dostal darem od města Paříže a v roce 2006 jej zámek zapůjčil na natáčení snímku Obsluhoval jsem anglického krále. Jak náruživý byl kníže Metternich sběratel se však návštěvníci dozvědí hlavně na druhém zámeckém okruhu – Muzeum a Kabinet kuriozit. Jeho vznik je spojen s osobností posledního chebského kata Karla Hussa (1761-1838). Možná byste to od muže takového povolání nečekali, ale Huss byl významný regionální badatel a filozof. Sbíral mince, přírodniny i historické kuriozity a jeho sbírky se staly základem zámeckého muzea. Kancléř i jeho syn, kníže Richard však za prvním správcem Kynžvartského muzea ve sběratelské vášni nezaostávali. Vždyť už jen Metternichova knihovna patří mezi nejvýznamnější šlechtické knihovny v České republice a obsahuje neuvěřitelných 24 tisíc svazků!
Krátce po smrti Alexandra Dumase st. (5.12.1870) se do sbírek kynžvartského zámeckého muzea dostal jeho dubový psací stůl s hustě popsanou vrchní deskou.
Největším lákadlem místního muzea je rozhodně slavný Kabinet kuriozit. V jedné místnosti je tu vystaveno 1800 exponátů, které by v malém lázeňském městečku v západních Čechách nikdo nečekal. Pozornost k sobě přitahuje zejména egyptologická část sbírky. V ní vystavené předměty dostal Metternich v roce 1826 od osmanského místokrále Egypta Muhammada Alího. A právě tím nejcennějším je jeden z darů - dvojice mumií. Ve větší černé dřevěné rakvi, s pozlacenou maskou a zlaceným pásem se starým egyptským nápisem, leží 3500 let stará mumie egyptského kněze Ken Amona – strážce pokladu faraóna Thutmose III. V mladší hnědé rakvi, zdobené pestrým dekorem, je pak mumie egyptského kněze Pentahutra. A co dalšího Kabinet kuriozit skrývá? Mezi místní starověké památky patří i vykopávky z Pompejí a archeologické nálezy z Mexika a Peru. Jsou tu předměty doslova ze všech koutů světa - oděv japonského samuraje, oštěpy z Jávy, kyje se žraločími zuby z tichomořských ostrovů, čelenka čínské nevěsty, koruna náčelníka kmene Dajáků nebo písek ze tří pouští. Velmi originální součástí expozice jsou pak osobní předměty různých známých historických osobností. Řekněte, kde jinde můžete obdivovat cestovní hodinky krále Matyáše Korvína, kord Ludvíka XIV., hřeben Marie Terezie, turecký amulet lorda Byrona, vycházkovou hůl císaře Františka I., nevykouřenou cigaretu císaře Napoleona III., psací stůl a křeslo Alexandra Dumase staršího a další a další?!
Když vás přece jen ty tisíce předmětů unaví, není nad procházku na čerstvém vzduchu. Kolem zámku se totiž rozkládá další kynžvartský skvost - rozsáhlý anglický park, který založil slavný vídeňský dvorní zahradník Riedl v době přestavby zámku. Znovu to souvisí s faktem, že kníže Metternich dostával během své kariéry mnoho diplomatických darů, mezi nimiž se nalézala i semena exotických rostlin. Park se rozkládá na ploše 293 ha a díky tomu patří mezi největší zámecké parky u nás. Protékají jím hned tři potoky, na kterých bylo založeno několik rybníků. V březnu zde rozkvétají první jarní kvítky a díky ještě holým stromům se nám tu krásně otevírají průhledy na drobnou architekturu a altány, které jindy zakrývá husté listí, třeba novogotickou kapli, vyhlídkový altán, empírový pavilon a další. Za zmínku stojí také řada plastik umístěných po parku, například litinová plastika bohyně Diany, která je kopií originálu z francouzského Versailles. Tak co, nalákali jsme vás? Za nás je rozhodně březnová návštěva zámku Kynžvart ideálním strávením úterního či čtvrtečního odpoledne, kdy si můžete vše v klidu prohlédnout bez davů prázdninových turistů. Jen pozor, poslední prohlídka začíná už v 15 hodin!
Zdroj: zamek-kynzvart.cz, kudyznudy.cz
Zdroj: zamek-kynzvart.cz, kudyznudy.cz
79 Kč
79 Kč
84 Kč
