Pták roku 2026 byl vyhlášen a volba padla na druh, který zná téměř každý zahrádkář. Pěnice černohlavá okouzluje zpěvem, přizpůsobivostí i nenápadnou krásou. Jenže během tahu na jih čelí masovému nelegálnímu lovu. Co pro ni můžeme udělat právě na své zahradě?
Když se na jaře rozezní křoviny flétnovým zpěvem, většinou ani nevíme, komu tleskáme. Přitom jde o jednoho z nejlepších pěvců, které v české krajině máme. Pták roku 2026, pěnice černohlavá, není žádná vzácnost z učebnic. Naopak. Je to soused, kterého můžete potkat v parku, na zahradě i za domem. Titul každoročně uděluje Česká společnost ornitologická druhům, které lidé běžně vídají. Letos je volba symbolická. Organizace slaví sto let od svého založení a právě pěnici černohlavou má ve svém logu. Nejde jen o oslavu. Kampaň Pták roku 2026 upozorňuje na problém nelegálního lovu ve Středomoří, kde každoročně hynou statisíce až miliony tažných pěvců. A pěnice černohlavá patří mezi nejčastější oběti.
Pěnice černohlavá, latinsky Sylvia atricapilla, je zhruba velká jako vrabec. Sameček má typickou černou čepičku, samička a mladí ptáci ji mají rezavohnědou. Právě podle ní druh snadno rozlišíte. Možná si ji spletete se sýkorou, ale rozdíl je patrný. Čepička pěnice sahá jen k hornímu okraji oka, zatímco u sýkor překrývá celé oko a doplňuje ji výrazný podbradek. Ještě výraznější je ale její hlas. Bohatý, melodický, často s prvky jiných druhů. Samec si do zpěvu klidně vypůjčí motiv kosa nebo slavíka. A když zazní krátké tvrdé „tek tek“, víte, že je někde poblíž. Původně šlo o lesní druh. Dnes je pěnice černohlavá běžná i v parcích a zahradách. Dokázala se přizpůsobit člověkem změněné krajině, což je u mnoha jiných ptáků spíš výjimka. V Česku hnízdí podle odhadů 1,5 až 2 miliony párů. Od osmdesátých let její populace výrazně vzrostla. Přesto nemáme vyhráno. Problém začíná, když na podzim vyrazí na tah.
Většina pěnic odlétá v září do Středomoří. Část středoevropské populace míří na Britské ostrovy, jiné skupiny až do Izraele. Zajímavé je, že změna trasy může být geneticky předávána. Ptáci, kteří kdysi omylem doletěli do Velké Británie a přežili díky mírnému klimatu a krmítkům, si tuto cestu „zafixovali“ pro další generace. Jenže v jižní Evropě na ně čeká tvrdá realita. Na Maltě, Kypru či v Itálii jsou ptáci chytáni do sítí nebo na lep. Ten je sice v Evropské unii zakázán, ale praxe ukazuje, že zákaz sám o sobě nestačí. Ročně může zahynout až kolem 1,8 milionu jedinců. Důvod? Pochoutka na talíři a černý trh, který vydělává miliony eur. Možná si říkáte, že s lovem na jihu nic nezmůžete. Jenže péče o krajinu začíná doma. Pěnice potřebují během hnízdění dostatek hmyzu. Tím krmí mláďata. Pokud pravidelně používáte pesticidy, kosíte trávník na milimetr a každý kout uklízíte do posledního listu, ptákům moc nepomáháte.
Zdroj: birdlife.cz
79 Kč
79 Kč
84 Kč
