Novostavbu vyměnila za starý domek, který vybavila nábytkem od popelnic

„Vždycky jsem měla svůj vlastní módní styl a totéž platí i pro můj domov,“ říká s úsměvem Yvonne Purcell. „Bydleli jsme v moderních domech s moderním nábytkem a vybavením, ale když jsme se přestěhovali do starého statku na venkově, zamilovala jsem se do všeho starého, z druhé ruky.“ Rodina Yvonne žije ve stoletém domě v malé vesnici na východním pobřeží Irska. Rodinný dům původně patřil starým rodičům jejího manžela. Je to 15 let, co se sem i s rodinou přestěhovala. Yvonne má 4 dcery, dvě starší už nebydlí s rodiči, doma mají manželé ještě šestnáctiletou a devatenáctiletou. Dům není velký, má 3 ložnice a velkou zahradu. „Kouzelné je, že moře je pouze 3 minuty chůze. Často tu sbírám naplavené dřevo, ze kterého vyrábím různé dekorace.”

K recyklaci ji přivedla stará teta

„Bylo pro mě hrozně důležité opravit dům tak, aby vypovídal o naší rodině, ale abych při zařizování nenarušila původní charakter domu.“ Yvonne kupuje nábytek velmi zřídka. Když už se vypraví do obchodu, jedná se o antikvariát nebo specializovaný vintage obchod. S manželem vyrobili dva rámy na postele a čelo postele, židle, stoly, úložné kufry a lavičky. „Moje láska k použitému nebo zachráněnému nábytku pramení z lásky k mé tetě. Když se moje teta vdala, podědila spoustu starého nábytku a také ho dost z druhé ruky nakoupila. Jako malá jsem ji pak pozorovala, jak nábytek na zahradě pískuje a pak znovu maluje. Ty staré omšelé kousky se v jejích rukách úplně proměnily. A pak mám taky kousek ze svého táty, který je jako straka a rád sbírá věci,“ směje se Yvonne. 

Udržitelnost jako životní styl

Dnes už je z Yvonne téměř profesionální lovec starých kousků, které opravuje. To, co začala její teta povýšila na novou úroveň a věnuje se především “upcyklaci”, kdy přeměňuje materiál určený k vyhození na zcela nové produkty lepší kvality a dává jim často novou funkci. „Přitahují mě rustikální interiéry, ráda používám surové a neopracované kusy dřeva a kamene.“