Škaredá středa nese odkaz Jidášovy zrady i dávného zvyku vymetat komíny

Možná vás překvapí, že pojmenování středy pašijového týdne jako škaredá je původně omyl – správně se tak jmenovala středa po masopustním úterý a středě před Velikonocemi se říkalo jen sazometná. V ten den totiž finalizoval jarní úklid vymetáním komínů. Zároveň se sazemi se prý čištěním komína vyháněly ze stavení i zlé síly. Přídomek škaredá byl velikonoční středě dán až omylem v 19. století. Přesto se rychle se uchytil a dokonce se k němu váže i několik pověr.

Mohlo by se vám líbit

Květnou nedělí začíná pašijový týden. Jaké se k ní vážou zvyky a pověry?

Koleda s řehtačkami

Ve středu se za Ježíšova pobytu v Jeruzalémě stala zásadní událost. Za 30 stříbrných jej zradil jeho učedník Jidáš. Začal prý pochybovat o jeho božském poslání. Navíc se jako Ježíšův učedník obával svého pronásledování. A neposlední motivací byly peníze, Jidáš (správně) předpokládal, že když Ježíše udá, něco za to dostane. Ve středu ráno tedy vyrazil za veleknězem Kaifášem, aby svého Mistra zradil. Poté, co byl Ježíš zatčen, toho začal litovat a ze zoufalství se oběsil. Právě s touto Jidášovou zradou se pojí většina středečních lidových zvyků. Říká se, že když se budeme na škaredou středu škaredit, zůstane nám to po celý rok. V některých oblastech pak na vesnicích už ve středu probíhalo tzv. „honění Jidáše“. Děti běhaly z kostela do vsi a křičely: „Jidáše honíme, klekání zvoníme, přitom se modlíme.“ K tomu se doprovázely klapačkami a řehtačkami. V chalupách dostávaly výslužku, lidé sušené ovoce a drobné často házeli přímo do hloučku koledníků. Tento zvyk se někde opakoval i v následujících dnech až do Bílé soboty.

Při „honění Jidáše“ děti po vesnici koledovaly za doprovodu řehtaček a klapaček.

Ošklivé jídlo a sladké jidáše

O sazometné středě připravovali naši předci tradiční jídla. Večeře bývala bohatší, aby se lidé najedli před trojicí dnů, kdy se musel dodržovat přísnější půst. Často se dělaly různé placky a bramboráky, které však na talíři měly vypadat „škaredě“, takže je hospodyně před podáváním různě potrhala. Avšak asi nejtypičtějším pokrmem tohoto dne jsou jidáše. Sladké pečivo pomazané medem je smotané do smyčky, která má připomínat oprátku, na níž se Jidáš oběsil. V den jeho zrady se jidáše pekly, jedly se ale až na Zelený čtvrtek k snídani.

Zdroj: ceskezvyky.cz, promaledobrodruhy.cz, wikipedia.org, bibletv.cz

Mohlo by se vám líbit

Jak zdobily velikonoční vajíčka naše prababičky: Používaly slámu, drátky i vosk