Jak se změnily české porodnice za poslední roky? Už to nejsou továrny na děti, úleva od bolesti má mnoho podob

Kdysi sterilní svět. Porodnice bývaly dlouhé roky hlavně místem výkonu. Bílé stěny, přísný režim, minimum informací a pocit, že žena je tak trochu pacient číslo 27. Dnes porodní pokoje připomínají spíš tlumený útulný hotelový pokoj než operační sál. Žádné povinné ležení na zádech, ale pohyb, sprcha, vana nebo porodní stolička. A personál? I ten se už naštěstí mění. Psychická pohoda rodiček totiž není žádný výstřelek, ale důležitá součást pohodového a bezpečného porodu. I na to upozorňuje každý rok Světový týden respektu k porodu, který se koná vždy v květnu. Letošní motto „Get loud and birth proud“ (Buď slyšet a poroď s hrdostí) vyzývá ženy, aby se nebály mluvit o svých zkušenostech, potřebách i emocích kolem porodu.

Bonding i po císaři

Ještě před pár lety bylo běžné, že novorozenec po porodu zamířil na měření, vážení a maminka ho viděla až za nějakou dobu. Takzvaný bonding podporuje tvorbu mateřských hormonů, kojení i vztah mezi rodičem a dítětem. A podle odborníků prospívá i samotnému miminku, lépe se stabilizuje dýchání i tep. Bonding už dnes není výsadou spontánních porodů. Řada porodnic umožňuje kontakt „skin to skin“ i po císařském řezu, pokud to zdravotní stav dovolí.

„Pokud to není opravdu nezbytné, snažíme se do kontaktu miminka s maminkou na porodním sále nezasahovat. V případě, že novorozenec potřebuje k adaptaci krátkou podporu dechu, jako je neinvazivní dechová podpora maskou, podání kyslíku, je kontakt s maminkou na dobu nezbytně nutnou přerušen. Jakmile je ale vše v pořádku, miminko vracíme k mamince, kam přirozeně patří. V situaci, kdy adaptace novorozence neprobíhá fyziologicky a je od nás nutná intenzivnější podpora, snažíme se nutné zásahy provádět vždy v přítomnosti rodičů a vše podrobně vysvětlit,“ říká primář novorozeneckého oddělení Porodnice Slaný Juraj Ružek.

Laskavý císařský řez

Samotný název zní skoro jako oxymóron, ale „laskavý císařský řez“ skutečně existuje. Jde o přístup, kdy se i při operativním porodu zachovává maximum kontaktu mezi rodiči a dítětem. Miminko se po narození často pokládá rovnou na hruď maminky, rodiče mohou sledovat porod přes průhlednou roušku a atmosféra bývá mnohem klidnější než dřív. Zkrátka méně „chirurgie“, více „vítejte na světě“. Právě komunikace je klíčová. Mnoho žen totiž nevzpomíná traumaticky na samotnou bolest, ale na pocit bezmoci nebo necitlivého přístupu.

Porod do vody není alternativní exotika

Kdysi něco, nad čím část veřejnosti zvedala obočí. Dnes metoda, kterou nabízí stále více českých porodnic. Teplá voda pomáhá uvolnění svalů, tlumí bolest a některým ženám dodává pocit bezpečí a soukromí. Ne každá rodička chce rodit přímo ve vaně, ale mnoho žen využívá vodu alespoň během první doby porodní. A ne, miminko se opravdu „nenadechne pod vodou“. Tahle otázka stále drží v porodnickém folklóru překvapivě silnou pozici. Porody do vody dnes umožňují například porodnice v Brně, Karviné, Rakovníku, Havlíčkově Brodě nebo Šumperku.

Masáže, aromaterapie i tejpy

Respektující porod neznamená odmítání medicíny. Znamená hlavně možnost volby. Vedle epidurálu se proto stále více využívají také nefarmakologické metody úlevy od bolesti, tedy těch bez léků. Pomáhá dech, pohyb, masáže, teplá voda, aromaterapie, v posledních pár letech i tejpování nebo rebozo techniky. Tejpy už se nedávají jen na bolavá kolena, ale barevné elastické pásky využívají i těhotné ženy. Pomáhají při bolestech zad, ulevují přetíženému břichu nebo stabilizují namáhané svaly během porodu. Některé porodní asistentky s tejpy běžně pracují jako s podpůrnou metodou, která ženám pomáhá zvládat porod komfortněji. Jestli něco poslední roky ukázaly, tak to, že porodní sál občas potřebuje víc empatie než dalších pět kabelů a monitorů.

Rebozo techniky k uvolnění bolesti

O rebozo technikách jste možná nikdy neslyšela. Jde o jemné relaxační a podpůrné techniky, při nichž se používá šátek zvaný rebozo. Původně pocházejí z Mexika, kde je ženy používají po generace nejen při nošení dětí, ale právě i během porodu. Při porodu s šátkem obvykle pracuje porodní asistentka, dula nebo partner. Pomocí jemného pohupování, houpání nebo uvolňovacích pohybů pomáhají ženě ulevit od bolesti zad, uvolnit pánev, zmírnit napětí mezi kontrakcemi a podpořit správné natočení miminka. Nejčastěji to vypadá tak, že žena klečí nebo stojí a druhý člověk pomocí šátku jemně rozhoupává pánev nebo břicho. Nejde o žádné dramatické tahání za prostěradlo, ale spíš o velmi pomalé, rytmické pohyby. Tak trochu to pak na porodním sále vypadá jako na lekci jemné jógy.

Porodní plán není rozmar influencerek

Dřív se na porodní plán někteří porodníci dávali s výrazem člověka, který právě otevřel e-mail od konspiračního teoretika. Dnes už ho většina porodnic bere jako běžnou součást komunikace, například ve slánské porodnici. „Porodní plán nevnímáme jako striktní scénář, ale jako důležitý komunikační nástroj. Pomáhá nám pochopit, co je pro ženu důležité a čeho se třeba obává. Zároveň ale vždy musíme myslet na bezpečí maminky i dítěte a v některých situacích se řídit doporučenými medicínskými postupy,“ vysvětluje primářka Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný Markéta Matoušková.

Respektující komunikace je podle odborníků často tím, co rozhoduje, zda žena na porod vzpomíná jako na silný zážitek, nebo jako na trauma. Respekt není trend, je to návrat k přirozenosti. Moderní porodnictví nehledá „dokonalý porod“. Hledá bezpečný porod, ve kterém se žena cítí slyšená, informovaná a respektovaná. Právě to je největší změna posledních let. Žena už není pasivní objekt, ale aktivní součást celého porodu.

Zdroj: Autorský text, Porodnice Slaný, Mamicentrum, Respekt k porodu, Svetovy tyden respektu k porodu, Porodni cesty, Na porodu záleží, Novinky