Jak na Nový rok, tak po celý rok: Novoroční tradice a zvyky, které se na venkově drží dodnes

Nový rok si dnes spojujeme hlavně s předsevzetími, kocovinou a rychlým návratem do běžného provozu. Na venkově to ale dlouhá staletí fungovalo jinak. První lednový den měl váhu. Co se udělalo špatně, mohlo se táhnout celý rok. A co se povedlo, mělo přinést štěstí, zdraví a úrodu.

Nový rok jako tichý start, nikoliv hlučný mejdan

Zatímco dnešní oslavy často vrcholí ohňostrojem a bujarým veselím, dříve byl Nový rok spíš klidný a rozvážný. Patřil rodině, společnému jídlu a symbolickým úkonům. Lidé věřili, že první den roku nastavuje tón pro všechno další. Proto se dbalo na dobré vztahy, pohodu v domě a čistý stůl. Na venkově se vstávalo brzy, rodina se scházela u snídaně a přálo se štěstí. Žádné hádky, žádný spěch. Všechno mělo svůj řád.

Co se na Nový rok jedlo a čemu se lidé raději vyhnuli

Jídlo hrálo v novoročních tradicích klíčovou roli. Nebylo to o chuti, ale o symbolech. Čočka měla přinést peníze, protože připomíná mince. Vepřové maso znamenalo hojnost a sílu. Prasátko šťourá dopředu, a tím symbolicky tlačí štěstí před sebou. Naopak drůbež byla tabu. Kdo by ji snědl, mohl si nechat štěstí uletět. Ryba zase znamenala, že by štěstí uplavalo pryč. Zajíc nebo králík symbolizovali útěk. Všechno mělo svůj důvod, i když dnes už tomu málokdo věří doslova.

Úklid a práce byly na Nový rok zakázané

Jedno z nejpřísnějších pravidel znělo jasně. Na Nový rok se neuklízí, nepere se prádlo a nic se nevynáší z domu. Zametání mohlo vymést štěstí, prádlo na šňůře přivolat neštěstí a vynesený odpad znamenal ztrátu hojnosti. Zároveň se ale nesmělo celý den jen ležet. Přiměřená aktivita byla žádoucí. Lidé chodili na návštěvy, přáli si štěstí a udržovali dobré vztahy. I tady platilo, že extrémy nejsou dobré.

Kdo vstoupí do domu první, ten rozhoduje o štěstí

Velkou pozornost naši předkové věnovali první návštěvě. První člověk, který na Nový rok vstoupil do domu, měl symbolizovat celý další rok. Dítě nebo mladý člověk znamenali radost a zdraví. Silný muž hojnost a pracovní úspěchy. Naopak stará žena byla považována za špatné znamení, i když dnes to zní tvrdě. Tato tradice ukazuje, jak moc lidé přemýšleli v obrazech a symbolech. Nešlo o konkrétní osobu, ale o energii, kterou přinášela.

Přísloví „Jak na Nový rok, tak po celý rok“ není náhoda

Tohle rčení se na venkově bralo vážně. Lidé se snažili být klidní, usměvaví a štědří. Věřili, že chování v první den roku se jim vrátí. Možná ne magicky, ale psychologicky to dává smysl i dnes. Když rok začneme v pohodě, snáz ji udržíme. Proto se zapomínalo na staré křivdy, odpouštělo se a sousedské spory šly stranou. Nový rok měl být čistý start.  Ne všechny novoroční zvyky musíme brát doslova. Ale mnohé z nich připomínají věci, na které v moderním životě zapomínáme. Zpomalit. Být spolu. Začít nový rok bez zbytečného chaosu. Venkov si tyto tradice drží déle než města. Možná proto, že rytmus přírody pořád učí trpělivosti a pokoře. A právě to se na Nový rok hodí nejvíc.

Zdroj: kudyznudy.cz, ceskezvyky.cz