Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Venkov & styl

Valašská dědina žije

Víte, jak se pozná, když je muzeum v rozkvětu? V tom případě je nejen zábavou a zdrojem informací pro vás a vaše děti, ale přímo vám změní život. Jako se to stalo Aleně Vaněčkové v muzeu v Rožnově pod Radhoštěm...

Redakce Marianne | 17. 09. 2012

Alena Vaněčková z Olomouce měla před třinácti lety před svatbou, když navštívila Mališovu chalupu ve Valašské dědině, jedné z částí rožnovského muzea v přírodě. A budoucí manžel paní Aleny si tu zahoupal plachtou zavěšenou u postele rodičů. Kdysi na přelomu 19. a 20. století v takové plachtě, zvané kolébač, spala nemluvňata a hospodář Jan Mališ, který chalupu obýval, když ještě stála v obci Lužná, byl z devíti dětí a sám jich měl jedenáct…

„Za rok a tři měsíce se nám narodil syn,“ svěřuje se Alena Vaněčková. „Ale touhu po druhém dítěti provázela dvě nepodařená těhotenství a následovalo

osm ‚neplodných‘ let. Až jsme opět navštívili Valašskou dědinu! Kolébač jsme však našli v úplně jiném domku a zamčený mřížemi. Paní průvodkyně s námi šla pro klíče, nechala nás zahoupat a dnes… máme měsíčního syna! Od houpání to trvalo déle než rok, ale to asi bylo mříží a zámkem,“ říká s úsměvem paní Alena a dodává: „Bez lékařů a v mém věku – 43 let!“ A pak ať někdo bere muzeum jako uzavřenou historii, která nesouvisí s dnešním životem!

Nejsme skanzen

„Už když Valašské muzeum v přírodě sourozenci Jaroňkovi v roce 1925 zakládali, brali v úvahu, že Rožnov fungoval jako klimatické lázně. A protože je na cestách zaujal skanzen ve švédském Stockholmu, řekli si, že i Rožnovu by slušel park, kde by lázeňští hosté mohli posedět ve stínu lípy,“ říká Radoslav Vlk z Valašského muzea v přírodě. „K této myšlence se pak přidala i snaha o záchranu tradiční roubené architektury z rožnovského náměstí,“ dodává znalec způsobu života na Valašsku v minulých staletích. A upozorňuje nás, že mluvit o tomto muzeu coby o skanzenu je nemysl: „Ve skanzenu se objekty nacházejí vždycky na původním místě, u nás jsou ale původní objekty přemístěné sem z blízkého i vzdálenějšího okolí.“

Zakladatelé muzea razili zásadu, kterou dodržují i jejich pokračovatelé – všechny části muzea jsou zasazené do krásné přírody, musejí být naplněny

životem a co nejautentičtěji respektovat styl, jakým se na valašské dědině žilo v minulých staletích. Proto si tu váží každé ‚rozinky‘, o kterou se postará stádo ovcí, a koňskými ‚koblihy‘ přihnojují zahrádku s plicníkem, šalvějí a jinými bylinami, jež tu pěstují, jako to dělali lidé kdysi, když doktoři byli nedostupní. Proto tu kočí jezdí s koňmi, kovář vyrábí podkovy, rolníci pěstují, sklízejí i zpracovávají len, pekaři pečou domácí chleba z mouky umleté ve zdejším mlýně. Pro hlubší zájemce o historii tu během léta pořádají četné programy. „Manažeři z Barum Zlín se tady v rámci workshopu učili vařit zelňačku a vyzkoušeli si i čištění lnu na kolovrátku,“ říká Radoslav Vlk. Na www.vmp.cz si svůj program najdete i vy...

Valašská dědina žije

Související články

Dobrý nápad
Nudíte se? Nepořizujte si medvídka mývala, ale roztomilou lamu, nebo raději dvě

Nudíte se? Nepořizujte si medvídka mývala, ale roztomilou lamu, nebo raději dvě

Dobrý nápad
Základní recept na palačinky: Takhle je připravovaly naše babičky

Základní recept na palačinky: Takhle je připravovaly naše babičky

Cestování
Cestujeme po Česku: Vyrazte do Tábora za historií, čokoládou a zábavou

Cestujeme po Česku: Vyrazte do Tábora za historií, čokoládou a zábavou

Dobrý nápad
KVÍZ: Víte, čím jsou zvláštní domácí mazlíčci? Vyzkoušejte kvíz a uvidíte

KVÍZ: Víte, čím jsou zvláštní domácí mazlíčci? Vyzkoušejte kvíz a uvidíte