Večeříme jen 24 minut: Jak dnes Češi stolují a co to říká o našich domovech podle odborníků

Večeře bývala pevně daným bodem dne. Časem, kdy se rodina sešla, zpomalila a povídala si o tom, co se odehrálo. V moderní době se tento rituál výrazně proměnil. Podle aktuálního průzkumu společnosti IKEA tráví Češi u večeře v průměru pouhých 24 minut, méně, než je světový průměr. Na první pohled jde o drobný rozdíl, ve skutečnosti ale odráží mnohem větší změnu. Životní tempo zrychluje a domov se mu přizpůsobuje. Jídlo už neurčuje rytmus dne, naopak se přizpůsobuje tomu, co zrovna stíháme. „Domov dnes musí reagovat na rychlé tempo života. Proto se zaměřujeme na řešení, která pomáhají lidem vytvořit prostor, kde se mohou na chvíli zastavit. Ať už jde o dobře navržený jídelní stůl, chytré úložné prostory, nebo kuchyně, které usnadňují každodenní přípravu jídla. Naším cílem je, aby i krátký čas u stolu měl kvalitu,“ říká Štěpán Skyba.

Jídelní stůl jako centrum všeho

Jedním z nejzajímavějších zjištění je proměna samotného jídelního stolu. Už dávno neslouží jen ke stolování. Dnes se u něj pracuje, děti si píšou úkoly, odehrává se tu zábava i běžný každodenní provoz domácnosti. Stůl znovu získává svou původní roli multifunkčního místa, které reaguje na aktuální potřeby. „Máme tendenci vnímat jídelní stůl jako místo určené výhradně ke stolování, ale z historického hlediska tomu tak nebylo. V minulosti byl stůl přirozeně víceúčelový. Sloužil k jídlu, práci i setkávání a teprve s nástupem měšťanské kultury se stal výhradním místem pro rodinné stravovací rituály. Současné domácnosti znovu stírají tyto hranice a jeden stůl plní více rolí podle aktuálních potřeb, což odráží dynamiku dnešního života. Jeho dnešní proměna tak vlastně představuje návrat k tradici,“ říká antropoložka PhDr. Mgr. Eva Ferrarová, Ph.D. 

Večeře jako krátké setkání

Přestože se čas u stolu zkracuje, večeře zůstává klíčovým momentem dne. Více než 60 % Čechů večeří ve všední dny společně. Jenže často jde o rychlé setkání mezi dalšími povinnostmi. Typická večeře začíná kolem půl sedmé večer a často probíhá spolu s dalšími aktivitami. Televize, mobil nebo práce na notebooku nejsou výjimkou. „To, že trávíme u jídla tak málo času, odráží globální trend. Přestáváme jídlo sdílet tak, jak jsme byli zvyklí,“ popisuje Eva Ferrarová. S tím souvisí i ztráta drobných rituálů, společného začátku, povídání nebo obyčejného popřání dobré chuti.

Prostor ovlivňuje to, jak jíme

Zásadní roli hraje i samotné uspořádání domova. V mnoha současných bytech chybí samostatná jídelna a jídelní kout ustupuje obývacímu prostoru. Stále více lidí tak jí na sedačce nebo u konferenčního stolku. Komfort vítězí nad tradicí. „Když nemáme pohodlné místo na stolování, přesouváme pozornost jinam,“ říká Štěpán Skyba. To se promítá i do výběru nábytku a doplňků. Objevují se hlubší misky místo klasických talířů, které lépe odpovídají uvolněnějšímu stylu stolování. Zároveň roste důraz na pohodlí. Kvalitní židle, dostatek světla nebo příjemná atmosféra dokážou i krátkou večeři proměnit v moment, na který se těšíte. Psycholožka Eliška Kodyšová připomíná, že společné stolování není jen o jídle. Je to prostor pro sdílení, rozhovory a vnímání toho, co se děje u ostatních. „Děti, které zažívají debatu u stolu, lépe komunikují. Je to místo, kde se přirozeně otevírají témata,“ říká. Velkým narušením je digitální prostředí. Mobil na stole snižuje pozornost i kvalitu interakce. I krátký čas tak může ztratit svou hodnotu.

Malé kuchyně, velké nároky

Proměnu stolování výrazně ovlivňuje i samotná kuchyně. Až 41 % lidí vnímá jako problém její velikost a 22 % lidí je nešťastných z nedostatku úložného prostoru. Zajímavé je, že vizuální stránka hraje až druhotnou roli. Důležitější je funkčnost a přehlednost. „Nejde o to, aby byla kuchyně velká. Důležité je, aby byla dobře uspořádaná,“ doplňuje Eva Ferrarová. Právě organizace prostoru určuje, jak snadno se vaří, uklízí i stoluje. Přehledné uspořádání snižuje stres a usnadňuje každodenní fungování. Chaos naopak zvyšuje napětí a může vést i ke konfliktům. „Funkčnost je dnes klíčová. Vidíme, že lidé potřebují kuchyně, které se přizpůsobí jejich každodennímu životu. Modulární řešení umožňují efektivně využít i malé prostory, a produkty, které kombinují více funkcí v jednom. Díky tomu může domácnost fungovat i na menší ploše,“ doplňuje Štěpán Skyba.

Jídlo jako hodnota, ne samozřejmost

Češi se snaží méně plýtvat potravinami, ale motivace je spíš ekonomická než morální. Pro většinu lidí (57 %) představuje vyhazování jídla hlavně finanční ztrátu a u pouze 13 % probouzí plýtvání pocit viny. Průzkum zároveň ukazuje, že většina zodpovědnosti za jídlo zůstává na ženách (74 %). Vaření, plánování (64 %) i nákupy potravin (61%) mají často na starosti právě ony. Nejde přitom jen o samotnou přípravu jídla, ale i o takzvanou mentální zátěž, rozhodování, organizaci a přemýšlení dopředu. „Otázky spojené s jídlem patří mezi největší zdroje mentální zátěže v domácnosti,“ upozorňuje psycholožka PhDr. Eliška Kodyšová, Ph.D. a dodává: „Čas strávený u stolu je příležitostí vytvořit každodenní rituál bezpečného sdílení a rozhovoru v rodině. Sdílíme své ‚dospělácké‘ zážitky a tím dětem ukazujeme, jak funguje velký svět. Děti vědí, kdy je prostor mluvit o tom, co mají na srdci ony. Péče o to, co je na stole, ale i o to, jak a co se u stolu probírá, je typická zejména pro ženy. Pokud se ale zapojí i tátové, má z toho prospěch celá rodina.“