Zelené, žluté a strakaté lusky chutnají jako příloha, v salátech, polévkách, na kyselo nebo s opečenou slaninou. Na trhu je nyní řada méně známých keříčkových a pnoucích odrůd. Vypěstovat si je můžete i na své zahradě. Víte, jak na to?
Fazole jsou zdravá lahůdka. Dříve se konzumovaly především semena, bohatá na bílkoviny, ale dnes jsou velmi oblíbené také celé zelené lusky, které se dají upravit nejrůznějšími způsoby. Pěstují se pnoucí a keříčkové odrůdy, jedlé jsou i okrasné šarlatové fazole.
Rozeznat jednotlivé druhy fazolí v zahradě je poměrně jednoduché. Vedle keříčkových a pnoucích fazolí (Phaseolus vulgaris) se často pěstuje jedlý i okrasný fazol šarlatový (Phaseolus coccineus). Nároky na výsadbu a sklizeň mají téměř stejné.
Podle starého zahradnického přísloví se fazole musejí vysévat ‚naboso‘, což znamená, že před výsevem je nutné počkat, dokud není půda dostatečně vyhřátá a vysušená, rostlinky neohrožuje chlad a přízemní mrazíky. Při výsevu je zase radno dodržovat pravidlo, že „fazole mají slyšet zvonit zvony“. Aby k nim hlas zvonů dolehl, musí nad nimi být nejvýše 1–2cm vrstva hlíny.
Pravidelné zalévání je důležité zejména v době klíčení, květu a dozrávání. Kdo chce vypěstovat zvlášť silné keříčkové fazole, může kolem mladých rostlinek, když jsou vysoké tak na výšku dlaně, nakopčit zkypřenou zeminu. Pro pnoucí variety je nezbytná opora v podobě tyčí nebo stabilních konstrukcí. Pozor: opěrná tyč nesmí být silnější než 5 centimetrů a na místo se musí dát již při výsevu, protože mladé úponky začínají hledat oporu hned po vyklíčení.
U keříčkových i pnoucích fazolí najdeme odrůdy, šlechtěné speciálně pro sklizeň mladých lusků, tak pro sušení a ‚luštění‘ semen. Lusky, pěstované pro semeno, se nechávají plně dozrát na rostlině, kde samy částečně vyschnou. Kdo si chce vypěstovat vlastní sadbu, vybere si několik nejkrásnějších lusků z celé úrody a ty sklidí jako první v době, kdy suchý lusk připomíná pergamen. Důležité je nechat potom semena několik dnů v teple a suchu ‚dojít‘. Semena na sadbu skladujte v chladu a temnu v pevně uzavřených lahvích.
Ke sklizni fazolí je potřeba opatrnosti, aby se nepoškodily mladé lusky a květy. Za lusk netaháme, ale pevně ho uchopíme do dlaně, palcem a ukazovákem odlomíme tenký krček. Pilný zahradník, který fazole často protrhává, dosáhne mnohem většího výnosu, protože taková rostlina nasazuje více květů a plodů.
Z čerstvě natrhaných zelených lusků se odkrojí špička a poté se nakrájejí na dva až tři centimetry dlouhé kousky. U některých starších odrůd je potřeba ještě odstranit pevná vlákna z horního i dolního švu. Nově vyšlechtěné odrůdy tato vlákna nemají.
Venkov a styl
