Ředkvičky vytrhávejte, když mají zhruba 2 až 3 cm v průměru.
Škodit může mráz i sucho
Ať už rané nebo celoroční - zasetá semínka na záhoně doporučujeme překrýt bílou netkanou textilií, pod kterou se půda trochu víc prohřeje, udrží se tam vlhkost a ochrání vyrašené rostlinky před jarními mrazíky. Zároveň budou mladé lístky skryté před nálety dřepčíků, až se trochu oteplí. Ředkvičky mají rády humózní, kyprou půdu. Pokud nepoužíváte výsevné pásky, semínka sejte do řádků vzdálených od sebe 10–15 cm. Hloubka setí by pak měla být přibližně 1–2 cm. Jestli jste je zaseli moc hustě, nebojte se rostlinky protrhat. Každá ředkvička potřebuje aspoň 3–5 cm prostor, aby udělala hezkou bulvičku. Při péči o ředkvičky je velmi důležitá závlaha. Když je budete zalévat málo, bulvy zdřevnatí nebo budou hodně pálit. Pokud je však po delším „období sucha“ zalijete moc, tak zase popraskají. Zda už jsou ředkvičky vhodné k jídlu, poznáte snadno. U stonku vystrkují kousek „hlavičky“. Pro jistotu můžete jednu ředkvičku vytáhnout, měla by být pevná, o průměru 2 až 3 cm. Když je na omak měkká, pravděpodobně jste ji nechali v zemi moc dlouho a už začíná být uvnitř dutá. Každopádně u všech odrůd ředkviček platí, že čím mladší je sklidíte, tím budou lepší, jemnější a křupavější.