Extáze na tanečním parketu bez alkoholu a drog. Nový fenomén dorazil i k nám

„Tak skvěle jsem si nikdy nezatancoval,“ říká udýchaně pohledný vzrostlý muž kolem čtyřicítky a pokračuje: „Myslel jsem si, že tu budu stát jako tvrdé Y, ale hudba a atmosféra mě naprosto dostaly. Nikdy bych nevěřil, že se můžu tak dobře bavit střízlivý. Nikdy jsem netancoval minimálně bez pěti panáků,“ říká nevěřícně ženě kolem pětatřicítky, která evidentně patří naopak k pravidelným návštěvnicím party. Podobné reakce nejsou výjimkou, ostatně zakladatel těchto energií nabitých party u nás začínal s podobnými pocity.

Přišel znovu

„Myslel jsem si, že jsou všichni na drogách,“ popisuje Ondřej Lakomý první dojmy, když při svém pobytu na Bali viděl v deset dopoledne roztančený dav. Sám se rád napil či si zakouřil a nevěřil, že by se někdo dokázal tak odvázat „bez ničeho“. Z první takové party dokonce znechuceně odešel, ale zároveň mu vrtalo hlavou, co na takové zábavě všichni mají a jak se k čiré radosti bez drog dopracovali. Přišel znovu. „A tím se mi změnil život,“ přiznává. Po svém návratu z delších cest po Asii do Česka se rozhodl zprostředkovat takové zážitky ostatním. Přes počáteční potíže se nevzdal a nyní se parket Ecstatic Dance Prague těší čím dál vyšší návštěvnosti.

Ondřej Lakomý se rozhodl Čechům zprostředkovat zážitek, který si přivezl z Bali

Překonat obavy

Někdo si přichází čistě zatancovat, jiný využije i možný duchovní a duševní rozměr akce. Rozhodně ale nikdo na nikoho netlačí, nikdo nikoho nesoudí, ani mu nic nevnucuje. Je ale možné, že vůně vonných tyčinek u vchodu někoho odradí. Je na každém, zde přemůže obavy a předsudky a vejde. Ano, Ecstatic Dance si žádá trochu odvahy a vystoupení z komfortní zóny, ale přináší sladkou odměnu v podobě naprosté radosti. Z pohybu, hudby, života. Euforie na sebe nenechá čekat, zejména, když si ji dovolíte prožít. „Akce se dá pojmout jako totální párty s kamarády, kde se můžou jenom bavit a zatancovat. Nebo návštěvníci můžou jít víc do sebe a pracovat se svým vnitřním světem. Každý si může dělat, co chce,“ říká Ondřej Lakomý.

Naladit se...

„Snažíme se dělat to nejlepší právě pro nové účastníky, abychom je vším provedli už od začátku,“ říká. Proto na úvod probíhá jakési „rozehřívací kolo“, při němž se snažíte naladit na své tělo, rozpoložení v sále, ztrácíte ostych. V praxi to vypadá tak, že si najdete partnera a třeba jen dotekem prsty zkusíte sladit pohyby. Poté začíná party. Zkušení DJs vědí, jakými rytmy dostat společnost do varu. „Přijít může úplně každý,“ říká Ondřej Lakomý a dodává, že mezi účastníky bývají i děti, ale parket si podmanila i osmdesátiletá tanečnice. Ecstatic Dance dle slov organizátora navštěvují studenti, doktoři, právníci, učitelé… Skladba je pestrá a v bezpečném prostoru tančí ženy i muži. Všichni bez bot a beze slov. Kdo si potřebuje sdělit dojmy, má k dispozici chill zónu, kde dostane i vodu nebo čaj.

Naprosté osvobození

„Nejlepší by bylo, kdyby nečekali nic,“ odpovídá Ondřej Lakomý na otázku, co si mají neznalí pod pojmem Ecstatic Dance představit a pokračuje: „Ale když už by něco trošku vědět chtěli a vůbec si nedovedou představit, o čem to je, tak ať se připraví na zážitek, který možná ještě nikdy nezažili. Já bych to srovnal s takovou první jógovou lekcí. Trochu se zpotí, možná překonají sami sebe a třeba i posunou své myšlení.“ Podle něj je naprosto fascinující, co intenzivní tanec způsobuje, jak uvolňuje a osvobozuje. „Pokaždé se během party alespoň na chvíli zastavím a koukám se kolem sebe. Pozoruju lidi. Vidím, že někdo skutečně brečí štěstím, jiný se objímá, další zažívá ten nejlepší čas tady a teď, jiný výská, tleská, píská… Tyto okamžiky mě naplňují. Jsem rád, když lidé otevřou hlavu novým věcem. To mě naučilo cestování. Posouvat hranice i sám v sobě.“ 

Zdroj: autorský text, rozhovor s Ondřejem Lakomým