Všestranná a milovaná máta: Nenáročná rostlina, které se daří téměř všude na světě

Obliba máty sahá hluboko do historie. V antice bylo zvykem při prostírání k večeři ovonět stůl třením lístků máty o jeho desku a teprve pak se posadit k jídlu. Sladké aroma máty navodilo euforickou atmosféru, povzbudilo trávicí systém a zároveň mělo mírný insekticidní účinek na případný obtížný hmyz. Máta nezná geografické hranice. V Maroku symbolizuje rituální příprava mátového čaje pohostinnost. V Anglii se mátový nápoj hojně pije po jídle, protože je vyhlášený svými schopnostmi podpory trávení. Čerstvé lístky máty se po staletí používají v mnoha kuchařských receptech, zatímco její sušené listy jsou především součástí bylinných čajů a odvarů. Mátový esenciální olej používá v potravinářském průmyslu k ochucení surovin, stejně jako v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu, kde má mnoho terapeutických využití díky svým antifungálním a protizánětlivým vlastnostem. 

Pěstování i množení máty je snadné

Existuje mnoho různých druhů máty, které často mají nejen odlišný vzhled, ale také mírně jinou chuť a vůni. K ochucení jídel a nápojů a také jako terapeutická bylina pro tonizaci a úlevu žaludku se nejčastěji používá především máta klasnatá. Na zahradě se máta dá vysadit v trsech i jako jednotlivá rostlina, může být spolu s dalšími aromatickými rostlinami i součástí bylinkové skalky. Máta nemá zvláštní nároky na půdu, pokud má zajištěnou stálou vlhkost a dobrou drenáž. Při výsadbě máty přímo do země ale musíte počítat s jejím poměrně agresivním růstem a vybrat místo, kde vám nebude vadit její šíření. Pěstování, ale i množení máty je velmi snadné. Nové rostliny můžeme získat ze semen, dělením oddenků i řízkováním

Ze semínek, dělením i řízkováním

Při pěstování ze semínek sejeme brzy na jaře do květináče nebo truhlíku, a to mělce (max. 0,5 cm hluboko). Za teploty kolem 20°C a dostatečné vlhkosti máta vyklíčí do dvou týdnů. Po uplynutí cca šesti týdnů jsou rostlinky připravené k přesazení na své trvalé místo. Při množení dělením kořenů rostlinu vyjmeme z květináče nebo ze země spolu s kořenovým balem. Poté mátu nízce seřízneme (na výšku asi 15-20 centimetrů) a ostrým velkým nožem nebo malou pilkou ji rozdělíme na dvě části i s kořeny a zeminou. Dvě nové rostliny máty zasadíme do dvou květináčů a necháme je 2 týdny na chladnějším místě, dokud nezakoření. Při množení řízkováním stříháme měkké výhony (řízky) dlouhé 10-12 centimetrů z vrcholového porostu zdravých výhonků máty, které nemají květy. Odstraíme přibližně 2/3 listů podél délky odřezku máty, počínaje od základny výhonku, přičemž v horní části ponecháme zhruba 4–5 listů. Řízek máty zasadíme do květináče, který uchováváme v chladnějším prostředí. Po 4-6 týdnech řízek zakoření a budeme mít novou rostlinu máty připravenou k přesazení.

Máta je skromná a odolná, ale potřebuje pít

Mátě se obzvláště daří ve slunných oblastech, kde (při častější zálivce) její listy obsahují vysoký obsah esenciálních olejů. Roste ale dobře i na stinných a polostinných stanovištích. Potřebuje mírnou a častou zálivku. Zejména v letních měsících a pokud je máta na intenzivním slunci po mnoho hodin, může být nutné zalévat ji denně. Pokud jde o hnojení, máta má relativně nízké nároky na živiny. Rostlinám v květináči je dobré čas od času (alespoň jednou měsíčně) do zálivky přidat hnojivo. Postupným stříháním lístků máty pro použití v kuchyni provádíme v podstatě „atypický“ řez, který pomáhá udržovat naši mátu vitální a v kompaktní formě. Ideální doba pro sklizeň lístků máty je těsně předtím, než se začnou tvořit její květy, jelikož v této době mají její listy vyšší obsah silic. Na podzim po odkvětu je třeba mátu seříznout velmi silně, aby se opět podpořil silný růst.