Přesazování pokojovek není žádná velká věda: Stačí se odhodlat a dodržet pár jednoduchých pravidel

Pokojové rostliny, to jsou většinou rostliny v květináčích, to znamená, že postupně absorbují všechny živiny z půdy a vytvářejí hustý kořenový systém, který jim nakonec ztěžuje přirozený život. Přesazení do většího květináče rostliny omladí. Kořeny dostanou více prostoru pro růst a obnova zeminy v květináči poskytne rostlině novou dávku potřebných živin. Ideální doba pro přesazení do větších květináčů je brzy na jaře nebo začátkem podzimu (u kvetoucích po odkvětu). Ale pokud je pokojová rostlina i přes péči, kterou jí věnujeme, slabá a málo vitální, přesadíme ji v kteroukoli roční dobu. Přesazování není žádná velká věda. Stačí se odhodlat a také dodržet pár jednoduchých pravidel.

Kdy rostlina volá po větším květináči?

Existuje mnoho jasných známek toho, že je rostlinu potřeba přesadit do většího květináče. Nejviditelnějším signálem jsou nadměrně vyvinuté husté kořeny, vycházející z horní nebo spodní části květináče. Kořeny samozřejmě mohou být přerostlé i bez toho, že by to bylo vidět zvenčí. Upozornit nás může žloutnoucí olistění nebo opadávající listy. Když kořenový systém přeplní květináč, rostliny obtížně přijímají vodu a živiny, což pochopitelně brání jejich hladkému růstu. Dalším zřetelným znakem hustého kořenového systému a nutnosti přesazení rostlin do většího květináče je situace, kdy objem listů přesahuje dvojnásobek průměru květináče. Velká rostlina prostě potřebuje velký květináč. Rostliny, které kvetou, přesazujeme raději až po odkvětu, květy by mohly opadnout. Samozřejmě to tak není vždy. „Školkové“ rostliny, které koupíme v zahradnictví, jsou obvykle plně vzrostlé a kvetou, ale potřebují okamžité přesazení, protože bývají stísněné v malém květináči.

Jaký květináč si pro přesazení vybrat?

Pro přesazování volíme květináče o jednu až dvě velikosti větší (tj. maximálně o 5 cm), než byl ten, v němž rostlina byla dosud. Pokud použijeme příliš velký květináč, rostlina spotřebovává energii na vývoj kořenového systému a zaostává ve vegetativním růstu. Záleží také na druhu rostliny, některé vyhovuje květník prostornější, jiné užší. Vybíráme květináče s drenážním otvorem, aby mohla při zálivce odtékat přebytečná voda a kořeny rostliny neuhnívaly nadměrnou vlhkostí. Některé květináče nemají ve dnu otvory, ale naznačená místa pro jejich vytvoření pomocí vhodného ostrého nástroje. Pokud jde o materiál, výhoda hliněných květináčů je v tom, že jsou vyrobené z přírodních materiálů, jsou estetičtější, vzdušnější a při vysokých letních teplotách se jen tak nezahřejí. Plastové květináče jsou cenově dostupnější, snadno se nerozbijí a jsou mnohem lehčí, takže je lze bez problémů přenášet. Také zadržují více vody. Zajímavé a působivé jsou i dřevěné květináče, u kterých je ale důležitá dobrá impregnace dřeva, aby rychle nehnily. Kovové květináče jsou lehké a mají pěkný design, ale časem mohou rezivět a navíc se rychleji zahřívají.

Volby substrátu je velmi důležitá

Zemina v květináči je základ. Pro přesazování je důležité vybrat kvalitní substrát obohacený o živiny, které zajistí zdravý růst. Složení zeminy v květináči by mělo obsahovat perlit a pemzu, aby lépe zadržovala vodu a byla poměrně nadýchaná. Existuje mnoho druhů substrátů, vhodných pro různé použití a skupiny rostlin. Podle druhu rostliny volíme typ substrátu: pro balkonové květiny, pro pokojové rostliny, pro kyselomilné rostliny, jako jsou gardénie, azalky, kamélie a rododendrony. Existují také speciální substráty určené pro kaktusy a sukulenty. Mají vysoký obsah písku, který umožňuje odtok vody a zabraňuje hnilobě kořenů. Na trhu také najdeme speciální zeminy pro orchideje na bázi borové kůry či speciální substráty pro bonsaje. Rozhodně nepoužívejte pro přesazování pokojových rostlin půdu ze zahrady, může obsahovat choroboplodné zárodky a nemusí mít dostatek živin. Můžete si namíchat i vlastní substrát, ale je potřeba nastudovat si nároky jednotlivých druhů rostlin a jeho složení jim přizpůsobit.

Jaké jsou kroky pro správné přesazování?

Poté, co jste vybrali vhodný květináč a zakoupili novou zeminu, můžete začít s přesazováním. Na dno květináče položte tenkou 3-4 cm vrstvu štěrku nebo oblázků pro lepší odvod přebytečné vody ze zálivky. Opatrně vyjměte rostlinu z původního květináče a zachovejte její půdní bal. Můžete velmi jemně prsty rozemnout a narušit tenké špičky kořínků. Kořeny rostliny se tak při přesazování rychleji obnovují a mohou lépe přijímat vodu a živiny v prostředí nového květináče. Věnujte rostlince péči i v nadzemních partiích. Odstraňte suché a žluté listy, případně seřízněte příliš vytáhlé části a očistěte ji od prachu a jiných nečistot. Rostlinu posaďte do středu nového květináče a doplňte nádobu novou zeminou. aniž byste stlačili bal. Mírně zalijte, aby si půda sedla. Poté dosypte do plna. Velkým rostlinám, u kterých je přesazování skutečná anabáze, zkvalitníme život opatrným odebráním vrchní části substrátu (5-8 cm podle velikosti rostliny) a dosypeme novou zeminou. Předpokladem samozřejmě je, že rostlina má ještě alespoň dostačující květináč.

I do podmisky může přijít drenáž

A samozřejmě nezapomeneme pod každý květináč vložit misku na přebytečnou vodu. Její volba závisí především na osobním vkusu. Velikost volte podle průměru květináče a množství vody, kterou bude potřeba zachytit. Rostliny by v každém případě neměly stát ve vodě dlouho, mohly by začít uhnívat. Přemokření rostliny lze zabránit použitím drenáže (písku, drobného štěrku nebo keramzitu) do podmisky, velmi vhodná je především do obalů na květináče, které neumožňují vizuální kontrolu přelití. Po přesazení ideálně umístíme rostliny zhruba na týden na světlé místo, ale bez přímého dopadu slunce a bez výkyvů teplot a průvanu. Zajistíme dostatečnou vlhkost, aby mohly lépe zakořenit. Pro zvýšení zakořenění a lepší růst rostlin můžeme přidat některé ze speciálních tekutých hnojiv. A poslední tajemství o přesazování: Obzvláště v jasných a teplých dnech je lepší přesazovat rostliny za soumraku. Přizpůsobování se novým podmínkám během noci je pro rostliny méně stresující.