Na první pohled romantika jako z francouzské zahrady. Ale když se rozroste, je konec pohádky. Břečťan dokáže být pěkně nevycválaný host. Dusí stromy, leze po omítkách, dusí květinové záhony. A zbavit se ho není žádná sranda. Teda, nebyla. Pokud víte, jak na to.
Proč břečťan nechat růst jen tam, kde ho chcete
Břečťan (Hedera helix) je sice stálezelený, medonosný a dobře kryje nevzhledná místa. Ale taky se umí šířit jako lavina, zničit omítku a udusit cokoliv, co mu stojí v cestě. Když ho necháte bez kontroly, klidně vám vyleze na střechu, roztrhne plot a promění záhon s růžemi v džungli. Zvlášť problematický je na stromech – obepne kmen, odebírá světlo, zadržuje vlhkost, a strom pak chřadne a je náchylnější k nemocem. Navíc v něm zimují slimáci i potkani. Prostě nic, co byste chtěli podporovat.
Břečťan tvoří husté dřevnaté stonky a výborně se regeneruje. Když ho jen ostříháte nebo posekáte, do pár týdnů je zpět. Jeho kořeny pronikají hluboko a vytvářejí silné výběžky, které stačí k tomu, aby obrazně řečeno „vstal z mrtvých“. Jak se ho tedy zbavit dlouhodobě a účinně?
Doporučujeme
reklama
Jednoduchý, ale účinný trik: Odkryjte kořenový krk a udělejte mu STOPKU
Nejúčinnější metodou je precizní zásah u země. Tady je postup:
Najděte hlavní výhon: u paty stromu, plotu nebo zdi.
Odstřihněte ho asi 10 cm nad zemí: ostrými nůžkami nebo pilkou.
Kousek stonku podřízněte šikmo a opatrně odkryjte okolní půdu.
Naneste na řez přírodní koncentrát s kyselinou octovou nebo roztok s vyšší koncentrací soli. (Alternativně můžete použít herbicid, ale na venkově dává většina lidí přednost přírodnějším cestám.)
Zasypte popelem nebo vápnem, které snižuje kyselost a narušuje opětovné zakořenění.
Nechte horní část výhonu vyschnout a nesundávejte ji ze zdi nebo stromu násilím.
Po pár týdnech uschne a půjde dolů sama, bez poškození podkladu.
Miluje vlhko a stín, vysvětlete mu, že u vás už to takhle nebude. Vysaďte v jeho místě světlo milující trvalky, použijte kůru nebo kamínky. Nedaří se mu na suchých, slunných a větrných místech. Půda bez živin a s vyšším pH ho také moc netěší.
Marianne Talk s aditkoložkou Monikou Plocovou: Závislost nemusí začít jen alkoholem, ale třeba i opalovaním