Osmnáctiletá pákistánská bojovnice za lidská práva. V roce 2009 popisovala pro BBC život za vlády Tálibánu, v říjnu roku 2012 ji tálibánský ozbrojenec postřelil do hlavy a krku, když se vracela autobusem ze školy. Malala útok přežila a v roce 2014 získala Nobelovu cenu míru za svůj boj o právo žen a dívek na vzdělání. „Extremisté se knih bojí, síla vzdělání je děsí. Kniha a pero – to jsou naše nejsilnější zbraně,“ pronesla ve své řeči na půdě OSN v New Yorku.
V roce 1928 jako první žena přeletěla Atlantský oceán. V roce 1936 pak začala plánovat svůj let kolem světa společně s navigátorem Fredem Noonanem. Po zastávkách v Jižní Americe, Africe, Indii a jihovýchodní Asii dorazili do Lae na Nové Guinei. Zbývalo jim ještě posledních jedenáct tisíc kilometrů, když odstartovali směrem k Howlandovu ostrovu v Tichém oceánu. Asi po 1300 kilometrech se rádiové spojení přerušilo a letadlo zmizelo. V roce 2010 byly na atolu Nikumaroro objeveny fragmenty kostí a další artefakty. Je pravděpodobné, že trosečníci zde žili několik týdnu až měsíců, než (zřejmě na dehydrataci) zemřeli.
Anglická bioložka zabývající se výzkumem primátů, zejména šimpanzů. Ve svých třiadvaceti letech odcestovala do Keni a začala spolupracovat se slavným primatologem Louisem Leakeyem. Ten podpořil její rozhodnutí studovat šimpanze ve volné přírodě v Národním parku Gombe v Tanzanii, kde nakonec zůstala čtyřicet pět let. Učinila mnoho objevů, zjistila, že šimpanzi používají nástroje, dokážou projevovat své emoce, a dokonce se mezi sebou vraždit. Je považována za přední odbornici na primáty a i ve svých osmdesáti dvou letech cestuje po světě a dělí se o své zkušenosti.
Významná vědkyně polského původu a držitelka dvou Nobelových cen. K jejím největším úspěchům patří teorie radioaktivity, technika dělení radioaktivních izotopů nebo objev dvou chemických prvků. Pod jejím vedením byly též prováděny první výzkumy léčby rakoviny právě pomocí radioaktivity.
I po rozvodu s následníkem britského trůnu se soustředila na charitativní práci pro Červený kříž a zejména na boj proti AIDS a pozemním minám. Navštěvovala nemocnice a převzala ochranu nad několika charitativními organizacemi. Zorganizovala také veřejnou dražbu sedmdesáti devíti oděvů, které posbírala za celých patnáct let po boku prince Charlese, veškerý výtěžek pak věnovala charitě.
Snila o tom, že se stane spisovatelkou. Nemohla tušit, že přesně takto si ji svět bude pamatovat, když v patnácti letech zemřela v koncentračním táboře. Její rodina uprchla před nacisty do Amsterdamu, ale při okupaci Nizozemska Německem se opět ocitla v nebezpečí. Po dvou letech ukrývání byla rodina prozrazena a deportována. Anne zemřela na tyfus v táboře Bergen-Belsen. Její otec, který jako jediný z rodiny přežil, deník po válce objevil a později i vydal. Deník se stal jednou z nejčtenějších knih na světě.
Katolická řeholnice, misionářka, humanitární pracovnice a zakladatelka Misionářek milosrdenství. Nositelka Nobelovy ceny míru, která byla v roce 2003 prohlášena papežem Janem Pavlem II. za blahoslavenou. Pro svůj řeholní život se rozhodla již ve dvanácti letech.
Když v roce 1985 ve švédském městě Växjö pochodovali příznivci neonacistické strany, stařenka, která přežila koncentrační tábor, vstoupila do davu a praštila jednoho ze skinheadů kabelkou do hlavy. Fotografie byla druhý den otištěna v deníku Dagnes Nyheter a okamžitě se stala známou i mimo Švédsko. V tomtéž roce se stala švédskou fotografií roku a magazín Vi ji označil za fotografii století. Stala se jedním ze symbolů boje proti neonacismu.
Valentina byla první ženou ve vesmíru, kam vyletěla v roce 1963. Je po ní pojmenován jeden kráter na odvrácené straně Měsíce. Během letu ji údajně trápila kosmická nemoc a únava, několikrát se rozplakala, zvracela a opakovaně žádala o ukončení letu. Při přistání se katapultovala a velmi silně se udeřila do hlavy. Později se stala mluvčí Sovětského svazu, za což byla OSN odměněna Zlatou medailí za mír. V roce 2000 jí byl v Londýně udělen titul Žena století.
Nejznámější aktivistka za práva černochů v USA. V prosinci 1955 byla zatčena, protože odmítla uvolnit místo v autobusu bělochovi. Tento případ vedl k velkým protirasistickým protestům a vzniku hnutí za zrovnoprávnění černých obyvatel USA. V roce 1996 jí prezident Bill Clinton udělil medaili za svobodu, nejvyšší ocenění americké vlády.
Moderátorka, herečka a vydavatelka časopisu je považována za nejbohatší Afroameričanku 20. století. V roce 1986 v epizodě svého televizního pořadu přiznala, že byla zneužívána svým bratrancem. Když jí bylo čtrnáct, utekla z domova a otěhotněla, její syn zemřel krátce po narození. Možná i kvůli jejímu nešťastnému životu se z ní stala velmi empatická a skvělá moderátorka, jíž se hosté, včetně celebrit, svěřují s příběhy, které předtím nikomu jinému neřekli.
Počítačová vědkyně, systémová inženýrka a byznysmenka. Byla ředitelkou divize softwarového inženýrství MIT laboratoře, která vyvíjela palubní software pro vesmírný program Apollo. Její tým se zasloužil o úspěšné dokončení mise Apollo 13.
Britská spisovatelka známá díky sérii o čarodějnickém učni Harrym Potterovi, kterých se prodalo více než 400 milionů výtisků, což z ní udělalo multimilionářku. Podporuje řadu charitativních organizací, a díky jejím knihám začala spousta dětí opět číst.
Americká spisovatelka, televizní komentátorka a maratónská běžkyně byla první ženou v historii, která v roce 1967 běžela Bostonský maraton se startovním číslem. Kathrine se přihlásila pod jménem K. V. Switzer a když organizátor Jock Semple zjistil, že závod běží žena, snažil se jí v běhu fyzicky zabránit. Kathrine však za pomoci přítele doběhla a zasloužila se o to, že o pět let později bylo povoleno ženám závod běžet.
Nejslavnější britská politička, předsedkyně britské vlády a Konzervativní strany. Díky svým nekompromisním názorům získala přezdívku Železná lady. Po odchodu z vlády zůstala nadále politicky aktivní, v roce 1992 byla povýšena do doživotního šlechtického stavu jako baronka, čímž získala členství ve Sněmovně lordů. O tři roky později obdržela nejvyšší britský řád.