Přejít k hlavnímu obsahu
Zábava

FEJETON KLÁRY MANDAUSOVÉ: Hygge a spol.

Evropou letí nový fenomén hygge. Vymysleli ho v Dánsku. A opravdu se netýká toho, že by se lidé víc myli.

Klára Mandausová | 9. 05. 2017

Oni si totiž užívají domácí pohody. Uvaří si čaj, zabalí se do deky, pustí televizi a jsou hygge. Za mých mladých let se říkalo, že si dotyčný uvaří čaj, zabalí do deky a pustí televizi. Pak jsou taky lidi, co žijí rádi v pocitu kalsarikannit. To je finský pocit! Teda nejspíš i německý, český, rumunský atd. To si doma sundáte oblek, zůstanete ve spodním prádle a k tomu si otevřete láhev vína. Za mých mladých let se říkalo, otevřela si doma láhev vína...

Taky býváme single (sami), mingle (manželi, co spolu nebydlí), cool (když o nás lidi řeknou áách) a out (když řeknou ježišmarjá!).

Tahle doba si zkrátka žádá šanony. Nejen na lejstra. I na lidi. Co bychom tak všechno mohli ještě být? Třeba:

gardenie – jsme rádi na zahradě, sedíme v sedačkách z umělého proutí a koukáme, jak nám kvetou muškáty a s tím úzce související grilie – když nejsou muškáty večer vidět, zapálíme oheň nebo aspoň plynový gril a svíčku a koukáme, jak se nám opéká cuketa.

bookie – obdoba hygge, k pohodě nám ale stačí kniha, nepotřebujeme deku a ušák, čteme na zastávce tramvaje i čekárně gynekologa.

cookle – každý den vaříme. Rádi.

h-cookle (či ejčkúkl) – každý den vaříme. Neradi. Nenávidíme to! (odtud h na začátku)

homle – věšíme na zeď suché kytky, dáváme do oken cizími nápisy počmárané květináče a na gauč polštáře s levandulí.

h-homle – bydlíme ve staré továrně pod cihlovou zdí a spíme na matraci. Když začneme do haly tahat sochy z rezavého železa, jsem c-homle (c jako cool).

adre – sjíždíme schody na kole, lezeme na komíny nebo Štrbské pleso, skáčeme po zadku ze skály do potoka a vůbec děláme věci, které nás nebaví, navozují nám panické úzkosti a všeobecnou vzteklost.

handy – háčkujeme čepice, vyšíváme křížkovým stehem fotku Andyho Warhola, stěny záchodu polepíme quillingem a vyrobíme krmítko pro ptáky s motivem káněte.

carle – dáme svému autu jméno, mluvíme na něj, opatříme ho tetováním hennou a vyleštíme rýhy na laku tak, že je nikdo, kromě souseda a manžela, kteří viděli, jak dřeme o plot, nevidí na deset metrů, že tam byly. A jezdíme na srazy ostatních carle.

petie – stanovíme své morče univerzálním dědicem.

Nevím jak vám, ale mě se do žádné škatule nechce. Jsem prostě Klára, co včera rýpala na zahradě pampelišky, četla večer na gauči Záhady života, zatopila v krbu, uvařila si čaj a zrovna jde vařit, aby měla odpoledne čas konečně rozmyslet, co zasadí do akvária, ve kterém už čtyři roky nic neplave.

Prostě žena. Úplně stačí.