Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Zábava

Glosa Lucie Zídkové: O mouchách a lidech

Info ikona
Žena

Je advent, a ona píše o mouchách, zaťukáte si možná na čelo. Jenže mouchy nejsou, čím se zdají být. A lidé často taky ne. Zvlášť když je soudíme podle toho, jak se chovají na sítích.

Lucie Zídková | 28. 11. 2022

Když nám do bytu vletí moucha, beru do ruky plácačku a zabiju ji. Nepřemýšlím o tom. Kdybych ji nedopadla, našla by si mě nad ránem a vzbudila by mě. Bez ohledu na to, kolik je v bytě zrovna spáčů, mouchy si vždycky vyberou mě a bzučí a dorážejí tak dlouho, dokud se nezvednu.

Byla jsem nadšená, když se v cele objevila moucha. Dávala jsem pozor, aby neodletěla, když byly otevřené dveře. Sledovala jsem ji, jak létala po cele, a mluvila na ni,“ uvedla pro britský deník The Times bývalá íránská politická vězeňkyně Nigara Afšarzádehová. Na samotce o rozměrech dva krát tři metry strávila rok a půl. Moucha, která mě jen obtěžovala, jí možná pomohla nezešílet.

Už dávno nezabíjím vosy ani sršně a pavouky, i když se jich bojím. Zvlášť těch posledních. Vynáším je v utěrkách a skleničkách přikrytých papírem ven a máma, která vyrostla na vesnici, u toho kroutí hlavou. Taková změkčilost! Na vesnici zvířata buď sloužila, nebo nežila. I psi byli výhradně venku v boudě, a když jsem si jako malá u babičky – maminky mojí mámy – chtěla vzít koťátka domů, babička, která mi jinak dovolila všechno, mi dala najevo, že zvířata do baráku nepatří.

Mohlo by se vám líbit

Je advent, myslím na babičku, která tu už není, i na mámu, která tu ještě je, i když jiná, změněná nemocí. Zvířata, věci ani lidi nemají význam, smysl a poslání jednou provždy dané. Hrnek bez ouška je pro jednoho prostě hrnkem bez ouška, který jen zabírá místo v lince hrnkům zdravým, s oušky. Vyhodíte ho – a někomu zničíte jedinou hmatatelnou vzpomínku na něco, co už není. Odsoudíte někoho, protože se na sítích vyjadřuje o jiném zle, a když si sjedete jeho profil, zjistíte, že se už deset let stará o ležícího tchána. Máma, kterou jste milovali, je najednou dítětem, které dělá jen samé potíže.

V každém z nás je kus dobra a kus zla. Boj mezi nimi probíhá pořád, každý den, každou minutu. Rozdíl mezi
hodným a zlým člověkem není v tom, že hodný člověk je „prostě takový“, ale v tom, že nenechá zlo v sobě zvítězit. Pozoruje, kudy k němu zlo přichází a co ho v něm vyvolává. Mluví se svým zlem.

Během adventu se sluší mluvit o krásných věcech a volit slavnostní tón. Není to špatně. Pro mě je ale advent čekáním na nový začátek. Nejen roku, ale čehokoli, co ve svém životě a na sobě potřebuju změnit. A je toho daleko víc než jen přestat zabíjet mouchy.

Mohlo by se vám líbit
Zdroj článku