Dodnes patří k nejvýznamnějším osobnostem světové vědy. Za své objevy získala dvě Nobelovy ceny, stala se první profesorkou na slavné pařížské Sorbonně a vděčíme jí za teorii radioaktivity. Připomeňte si s námi životní příběh jedinečné ženy, Marie Curie-Skłodowské.
Marie Salomea Skłodowska se narodila 7. listopadu 1867 ve Varšavě jako nejmladší z pěti dětí. Oba její rodiče byli velmi vzdělaní – maminka studovala na jediné soukromé dívčí škole ve Varšavě, kde následně začala i vyučovat. Otec se po vystudování univerzity v Petrohradě stal učitelem matematiky a fyziky. Bylo tedy jasné, že má Marie ke studiu velké předpoklady. A ty také později všem dokázala.
Jako první žena v historii se v roce 1881 dostala na fakultu chemie a fyziky na pařížské Sorbonně. Podmínky, ve kterých v Paříži žila a studovala, nebyly jednoduché. Dle dochovaných zdrojů častokrát neměla z čeho žít a ani za co se najíst. Aby měla dostatek finančních prostředků k přežití, během dnů studovala a po večerech doučovala. Marie byla velice cílevědomá, inteligentní a šla si za svými vědeckými sny. I přes nelehké podmínky se jí tak podařilo získat v roce 1883 diplom z fyziky. Začala proto pracovat v průmyslové laboratoři, ale ve studiích stále pokračovala. O rok později se jí podařilo získat licenciát z chemie.
Vědeckou kariéru začala praktikovat na francouzské Škole fyziky a chemie (ESPCI). Zde se jí ujal polský fyzik a profesor Józef Wierusz-Kovalský, který se snažil Marii sehnat větší laboratoř. Právě kvůli tomu se obrátil na fyzika Pierra Curie. S tím si Marie sedla nejen pracovně, ale i osobně – vzájemná náklonnost byla víc než zjevná. Ačkoliv je známo, že Pierre zpočátku o manželství nestál a chtěl se věnovat pouze vědě, kouzlu Marie podlehl téměř okamžitě. Netrvalo dlouho a Pierre požádal svou milou o ruku. Marie byla nejdříve na vážkách, protože jí hlavou neustále vrtala možnost vrátit se zpět do polské vlasti. Nakonec se však rozhodla strávit zbytek života se svou láskou v Paříži, a tak se 26. července 1895 vzali. Ačkoliv Marie původně pocházela z katolické rodiny, byla ateistkou. Svatba tedy proběhla bez náboženského obřadu a nevěsta dokonce neměla ani svatební šaty. Byla oblečena v tmavých laboratorních šatech, čímž se stala ještě unikátnější.
Německý fyzik Wilhelm Röntgen odhalil na přelomu let 1895 a 1896 existenci rentgenového záření. Jeho objev inspiroval francouzského vědce Henriho Poincarého k tomu, že zkoumal, zda fluorescentní látky nevysílají podobné záření jako Röntgenovy paprsky. O to samé se zajímal i vědec Henri Becquerel, který objevil, že záření podobné zmiňovaným paprskům vydávají uranové soli. A objevil zvláštní věc – uran vysílal záření bez působení jakéhokoliv vnějšího zdroje. Tedy i ve chvíli, kdy uranové soli ležely v temnotě, zářily. Marie Curie-Skłodowska posléze toto záření označila jako radioaktivitu. A tímto momentem také začalo období nekonečného zkoumání a bádání, které nakonec přineslo pozoruhodný výsledek. Obdobné paprsky jako uran vysílá totiž nejen on, ale také thorium, polonium, které pojmenovali po Mariině vlasti a nakonec objevili látku ještě silnější, radium. Jelikož neměli dostatečné prostředky k tomu si pořídit pořádnou laboratoř, většina objevů byla uskutečněna v nevyhovujících podmínkách v provizorních prostorách. Ani jeden z manželů si navíc nebyl vědom dopadů, které radioaktivní látky mají. V roce 1903 získala doktorát a ve stejném roce se manželům podařilo získat Nobelovu cenu za fyziku, konkrétně za výzkum záření objeveného prof. Henri Becquerelem.
Foto: By Unknown author - hp.ujf.cas.cz (uploader=--Kuebi 18:28, 10 April 2007 (UTC)), Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=20426111
Doporučujeme
reklama
Druhá Nobelova cena a životní rána
Po získání Nobelovy ceny se manželský pár náhle proslavil. Pařížská Sorbonna nabídla Pierrovi místo profesora a dokonce založila jeho vlastní laboratoř, ve které byla Marie vedoucí výzkumu. Vše se rýsovalo růžově, avšak o rok později přišla osudová rána. Mariin manžel, životní partner a spolupracovník tragicky zemřel – přejel ho nákladní koňský povoz. Fakultní rada na Sorbonně se však rozhodla zachovat katedru vytvořenou pro Pierra a svěřila ji Marii. Ta se tak stala první profesorkou Sorbonny.
V prosinci roku 1911 získala druhou Nobelovu cenu, tentokrát za chemii. Díky té přesvědčila francouzskou vládu, aby vytvořila nezávislý Ústav pro radium, kde se prováděly výzkumy z chemie, fyziky a lékařství. Marie Curie-Skłodowska vědě a výzkumu věnovala celý svůj život. Zemřela 4. července 1934 a uvádí se, že příčinou její smrti byla aplastická anémie, což je onemocnění způsobující selhání kostní dřeně. To je často spojováno právě s dlouhodobým vystavením vysokým dávkám ionizujícího záření. Zanechala po sobě dvě dcery, přičemž starší Irène obdržela se svým manželem Nobelovu cenu za objev umělé radioaktivity.
Galerie: Galerie: Připomeňte si pozoruhodný příběh Marie Curie-Skłodowské.
