Umíte česky? Nejčastější pravopisné chytáky, které dělají vrásky dětem i dospělým

Ať už jste v češtině vynikali, nebo jste patřili k dětem, které se diktátů obávaly jako čert kříže, jedno je jasné. Vaši úroveň českého jazyka v mnoha případech podrží chytrý telefon s korekturou nebo počítač, který chyby podtrhne červeně či zeleně. I když nám moderní technologie pomáhají, občas se naskytnou situace, kdy se musíme spolehnout pouze sami na sebe, a především na své znalosti ze základní nebo střední školy. V takový moment rychle poznáme, jak je paměť zrádná a čeština náročná. A kdy jindy doplnit naše chybějící znalosti než právě 1. září.

Bychom, nebo by jsme?

Tvary podmiňovacího způsobu už zamotaly hlavu kdekomu. Přitom jediný správný tvar je: já bych, ty bys, on by, my bychom, vy byste, oni by. Jednou provždy vymažte ze své hlavy nesmysly jako chtěli by jsme nebo chtěli bysme. 

Záludný kontext

Existují také slova, u kterých je důležité dbát na kontext. Pokud tak učiníte, napíšete je správně. Řeč je například o slově tip a typ. Zatímco tip používáme v momentě, kdy něco odhadujeme, slovo typ rozlišuje mezi ostatními. Pozor si také dejte na psaní slov kůra a kúra. Písmeno ů napíšeme v případě, že se jedná o kůru stromu. Naopak kúra je slovo odvozené z latiny a využívá se ve spojitosti s léčebnou kúrou. Stejně tak jsou přejatá i slova manikúra a pedikúra. Vnímat kontext musíme i v případě slov holt a hold. Vzdáváte někomu hold? Nebo je vám to holt jedno?

Ach, ty výjimky

Mezi slova, která rozhodně dokážou potrápit, patří slovo výjimka. V tomto případě si zapamatujte, že dlouhé písmeno je na začátku slova. Naopak tchyně píšeme krátce, což je dáno tím, že jde o přechylovací příponu -yně. Mnoho lidí trápí také psaní slova standard. I když vyslovujeme standart, slovo píšeme s -d na konci. Vyšší dívčí je slovo hranolky. Pokud v jídelním lístku naleznete kuřecí řízek s hranolkami, pak ho ihned vraťte servírce. Správně je totiž kuřecí řízek s hranolky, neboť podstatné jméno hranolek je mužského neživotného rodu, nikoli ženského. 

Přídavná jméno účelová vs. dějová

Hasicí přístroj, žehlicí prkno nebo balicí papír. U všech přídavných jmen, která vyjadřují, že daná věc slouží k nějakému účelu, píšeme před příponou -cí krátké i. Naopak u přídavných jmen, která ukazují, že někdo něco dělá, píšeme dlouhé í. Následně tedy píšeme hasič hasící oheň, žena žehlící prádlo,...

Číslovky umí potrápit

Nad psaním číslovek možná zbytečně přemýšlíme a děláme z nich hotovou vědu. Přitom bohatě postačí, když si zapamatujeme, že řadové číslovky se píší s tečkou. Pokud se někdo umístil na 1. místě, pak je tečka nezbytná. Naopak zbytečné a chybné je psaní koncovek. Už žádné 15tý či napočítejte do 5ti. 

Schematický a tematický

My víme, slovo schéma a téma se rozhodně píše s dlouhým písmenem. Pokud z nich ale vytvoříte přídavné jméno, -é se promění v krátké -e. To je dáno tím, že slovo tematický je odvozeno od slova "tematika" a podobně je to i se slovem schematický. Dobrou zprávou je, že pokud si toto pravidlo zapamatujete, budete v pracovních mailech za hvězdu. 

Díky, nebo kvůli 

Mezi nejčastější záměny dochází u slov díky a kvůli. Jejich správné použití je přitom velmi jednoduché. Pokud mluvíte o pozitivní věci, pak napíšete díky. Například: "Díky vašemu taháku dostanu lepší známku ve škole." Naopak slovo kvůli píšeme v negativním kontextu. "Kvůli vám mi ujel autobus."

A zlatá rada na závěr. Viz píšeme vždy bez tečky, neboť nejde o zkratku, ale o slovo.