Bychom, nebo by jsme?
Tvary podmiňovacího způsobu už zamotaly hlavu kdekomu. Přitom jediný správný tvar je: já bych, ty bys, on by, my bychom, vy byste, oni by. Jednou provždy vymažte ze své hlavy nesmysly jako chtěli by jsme nebo chtěli bysme.
Záludný kontext
Existují také slova, u kterých je důležité dbát na kontext. Pokud tak učiníte, napíšete je správně. Řeč je například o slově tip a typ. Zatímco tip používáme v momentě, kdy něco odhadujeme, slovo typ rozlišuje mezi ostatními. Pozor si také dejte na psaní slov kůra a kúra. Písmeno ů napíšeme v případě, že se jedná o kůru stromu. Naopak kúra je slovo odvozené z latiny a využívá se ve spojitosti s léčebnou kúrou. Stejně tak jsou přejatá i slova manikúra a pedikúra. Vnímat kontext musíme i v případě slov holt a hold. Vzdáváte někomu hold? Nebo je vám to holt jedno?
Ach, ty výjimky
Mezi slova, která rozhodně dokážou potrápit, patří slovo výjimka. V tomto případě si zapamatujte, že dlouhé písmeno je na začátku slova. Naopak tchyně píšeme krátce, což je dáno tím, že jde o přechylovací příponu -yně. Mnoho lidí trápí také psaní slova standard. I když vyslovujeme standart, slovo píšeme s -d na konci. Vyšší dívčí je slovo hranolky. Pokud v jídelním lístku naleznete kuřecí řízek s hranolkami, pak ho ihned vraťte servírce. Správně je totiž kuřecí řízek s hranolky, neboť podstatné jméno hranolek je mužského neživotného rodu, nikoli ženského.
Přídavná jméno účelová vs. dějová
Hasicí přístroj, žehlicí prkno nebo balicí papír. U všech přídavných jmen, která vyjadřují, že daná věc slouží k nějakému účelu, píšeme před příponou -cí krátké i. Naopak u přídavných jmen, která ukazují, že někdo něco dělá, píšeme dlouhé í. Následně tedy píšeme hasič hasící oheň, žena žehlící prádlo,...